PYŠNÁ

26. října 2017 v 18:57 | Šíryen |  Asinihilismus
Je tu přítomná úzkost. Ze… všeho.
Pocit, že zklamávám (bleh!) a jsem k ničemu, vše kazím a vše je špatně kvůli mně.
Je hloupé o tom takto přemýšlet, vše až tolik bagatelizovat a generalizovat. Zbytečné a jen otravné. Ubírá to energii, motivaci, bere zbytky elánu.
Snažím se ty myšlenky odložit, ale ten pocit mne silně dohání.

Nemám budoucnost, nezvládám školu, málo se snažím.
Bojím se, že tento semestr nezvládnu. Nevím, jak bych mohla udělat státnice, nemám šanci.
Já se ani nechci o cokoli snažit, ze všeho nejvíce chci mít klid…
Je toho hrozně moc. Všeho, nejen školy. Není to jen o ní. Mně je hrozně moc.

Mohla bych být mnohem lepší přítelkyně, dcera, sestra, vnučka, kamarádka i studentka. Mohla bych si na důležité osoby a věci udělat více času. Měla. Více je těšit, více jim naslouchat, dělat pro ně hezké věci a pomáhat.
Vždy je co zlepšovat a já vím, že je tu mnohé, v čem bych lepší být měla.

Co když na to prostě nemám? Nemám na to, se o to byť pokoušet.
Nezvládám ani existovat, nevím, co mám dělat a co mám dělat dřív.
Chtěla bych na všechno víc času. Zastavit ho. Přijde mi, že mi všechno utíká mezi prsty. Jako by naděje byla pryč a vše, co mám, bylo zbytečné. Zbytečně vyplýtvané na mne, Zbytečné pro mne. Včetně mého potenciálu. Děti v Africe by to třeba zhodnotily a využily lépe, stali by se z nich lékaři, co by zachránili svět.
Neumím nic pořádně.
Stop complainin and start changin it.

Proč by na mne měl někdo být pyšný?
Nezasloužím si nic z toho, co mám. Jsem zbytečný člověk.
Kdy jsem začala chtít být užitečná?
Myslím, že je to spíše strach o vlastní přežití a zoufalost z toho, že se nedovedu ve světě najít a zařadit, než skutečná touha po tom, být užitečná.
Je to touha po uznání a po pocitu, že mám význam a zbytečná nejsem.
Žiji pro naději a drobné radosti. Pro milé situace a hezké okamžiky. Stačí to k tomu, aby člověk chtěl žít, ale ne k tomu, aby byl šťastný. Neuctivě a sebestředně chci něco víc.
Ale co?

Trpím přehnanou sebeláskou. To stádium tu už jednou bylo.
Přijdu si ztracená v této době. Zabíjí mne současné nastavení světa. A v jiné době bych se neměla lépe.
Šermíř jednou řekl, že mne, s mým smýšlením, by ve středověku okamžitě upálili. Možná bych se upálila sama.
Přijde mi, že jakkoli si ublížím, tak to nebude dost. A nejen proto/vzhledem k tomu, že vím, jak nehorázná blbost to je, nacházím se v poměrně patové situaci.
---
Kdo by vedle sebe chtěl mít někoho, kdo stále kňučí a nezvládá žít -V podstatě to základní…?
Kdybych se sebou nemusela být, byla bych šťastnější?
Blbost.
… Jak popsat A4 prázdnými větami (465 slov) úplně o ničem…

I left his arms empty and tied
Outstretched for me until he died
 


Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 26. října 2017 v 20:29 | Reagovat

To je tedy pěkně negativní článek :) Hlavu vzhůru holka, však ono to všechno dobře dopadne!! ♥

2 Radka Radka | 28. října 2017 v 18:10 | Reagovat

Myslím, že každý má v životě období, kdy se musí soustředit jen na určitou oblast, aby se posunul dál. Měla by ses naučit respektovat a milovat sama sebe, aby Tě mohli respektovat a milovat druzí (někteří tak činí už dávno, protože Tě znají lépe než Ty sama sebe). A soustředit se na školu, protože jsi v tom, co sis vybrala, hodně dobrá a je potřeba to dotáhnout do zdárného konce. Někdy musíme být sobečtí a myslet jen na sebe, jinak bychom ničeho nedosáhli. Vynahradíš jim to později. Moudří a milující pochopí, ti ostatní si Tvou pozornost nezaslouží.

3 supice supice | E-mail | Web | 5. listopadu 2017 v 19:00 | Reagovat

V takových stavech mě osobně pomáhá, když se prostě uchýlím na nějaké osamocené místo, kde mám klid a tak nějak si popovídám sama se sebou. Věřím, že když to zkusíš taky, odpovědi na tvé otázky ti tvé nitro samo napoví;)

4 Emo.Gothic.Queen Emo.Gothic.Queen | Web | 10. února 2018 v 21:59 | Reagovat

No nechtěj znát moje stavy

5 stuprum stuprum | Web | 12. února 2018 v 19:32 | Reagovat

Kde jako jsi?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama