Exploze, aneb NEBOJ BÝT SVŮJ

16. října 2016 v 17:14 | Šíryen |  …, aneb Téma Týdne
Jako by se náhle stala někým jiným. Bezmoc převzala vládu. Nepochopení.
Vesmír se v okamžiku převrátil naruby, strnul, a pak začal prýštit krev. Tisíce sluncí vyšlo a znovu zapadlo. Věky se sečetly a koncentrovaným náporem jí vytlačovaly mozek z hlavy. Smršť střepů řítících se z oblohy se jí zarývala do kůže a stejnou prudkostí jí vystřelovala z nitra ven. Právě tak se cítila.
Věčnost se odehrála v rámci pár vteřin a on se za celou tu dobu nepohnula. Vytřeštěně a s pootevřenými ústy hleděla před sebe. Jako by jí někdo prohnal dýku zády a ona strnula v bolesti, nepochopení a překvapení zároveň.


A on, vnímaje a vida každou z nespočtu událostí, které právě prožila, byl transu takřka totožném. Velmi.
Vzpomněl si na skutečnosti, které svět již dávno zapověděl. Na události, které se nemohly stát, a přesto byly. LAAKREAN
V zoufalé výčitce se k ní pomalu otočil a nechápavě, dlouze na ni hleděl. Zestárla o mnoho let.
Přišel si ničemný a malý, bezmocný. Měl před sebou nejsilnější osobnost, jakou za poslední desítku světů potkal. A to i přesto, jak zbídačená a zlomená nyní byla.
Lži se staly pravdou a pravda lží. Ale - kým teď vlastně byla?
Sebou?
Začínal z toho mít strach.

Velký.

Nad hejnem černých vran
Teď stahujou se mraky
Bolesti z nezhojených ran

Vojáci prší na vojáky
 


Komentáře

1 Lukáš Přibyl Lukáš Přibyl | Web | 17. října 2016 v 11:54 | Reagovat

to se mi líbí, takový květnatý způsob až povídkovitého stylu vyjádření

2 ┼Lady de Vampire Victoria┼ ┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 17. října 2016 v 17:59 | Reagovat

Pěkně vyjádřeno.

3 gitty93 gitty93 | E-mail | Web | 19. října 2016 v 22:47 | Reagovat

kalanare

4 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 2. listopadu 2016 v 12:14 | Reagovat

[1]: Děkuji =) ...Ráda bych se uměla vyjadřovat více prostěji a úderněji =)
[2]: Merci
[3]: To již evokuje Kalamáry =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama