Důvod...

27. listopadu 2015 v 16:44 | Šíryen |  Asinihilismus
Křičím. Řvu, ale nikdo mne neslyší.
Křičím neslyšně.
Tajně.
Sama a nepozorovaná.
Mám panický strach, že o všechno přijdu. Mám toho více, než mohu unést a s čím se umím smířit. Zní to zvláštně, vím. Nezvládám velký svět. Nezvládám lidský svět.
Zvláštní, jak se lidé mění.
Potřebuji obejmout, hladit po vlasech,…být držena v náručí a poslouchat, jak říká, že vše bude dobré, třebaže tomu nevěřím.
Potřebuji, aby ve mne někdo věřil a postrkoval mne kupředu.
___
Cítím se nijak. To, co cítím, nejsou pocity. Jen myšlenka na "budoucnost" a nestálost všeho ve mně vzbudí drobné bodnutí žalu.
___
Ještě naléhavěji, než kdykoli, v mém životě jsou dva zásadní rozpory.
Nemám proč žít. Potřebuji vysvobodit z této černé díry života. Chci zemřít. Nemám cíl, důvod, nemám nic, co mne tu drží.

Ale také vyloženě nic, proč bych odejít na věčnost skutečně měla.
Je to zoufalé.

No one wants to hear you

No one wants to see you
So desperate and pathetic
I'm begging you to spare me
The pleasure of your company
 


Komentáře

1 Tori.U Tori.U | Web | 27. listopadu 2015 v 17:00 | Reagovat

Úžasně napsané a nesmírně smutné... Je mi z toho na nic, ale znamená to jen to, jak moc se ta slova dostanou člověku pod kůži :)

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 27. listopadu 2015 v 18:21 | Reagovat

Znám přesně ty pocity, které zde popisuješ.
Cítíš se navíc?
Zbytečná, k ničemu, ale především NEPOCHOPENÁ?....
Já jsem byla podivínem už odmalička a musím říct, že jsem své dětství úplně vytěsnila z hlavy, byť si z něj pamatuji několik rozbitých sklíček z mozaiky.
Ale už ji nechci lepit nazpět.
Já mám třeba úzkost z projíždějících aut -a teď si zřejmě říkáš: ,,Panebože, co za magora mi to sem píše?"
Jen chci říct - nejsi na to sama.
Nikdo z nás, outsiderů, ztracenců, každý z nás má někde místo.
Bude líp, uvidíš, říkám já, pesimista.

3 Lucka Lucka | E-mail | Web | 27. listopadu 2015 v 18:33 | Reagovat

Všechno zlé jednou skončí a ty ten cíl, důvod, proč bys chtěla žít, jít dál a překonávat překážky, zase najdeš, uvidíš. :-)

4 Sigmund Werther Sigmund Werther | Web | 27. listopadu 2015 v 20:00 | Reagovat

Hlavně se nezabíjej, nestojí to za to. Neboj, bude lépe. Mimochodem, moc krásně napsané. Jasně a výstižně.

5 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 10. února 2016 v 1:38 | Reagovat

[1]: Jsem ráda, že je článek čtivý =)
[2]: Děkuji mnohokrát za reakci... Jsem ráda za tvou podporu. Přesto, že je smutné, že je více lidem zle, pocit, že člověk na něco není sám, jediný, je příjemný..
[3]: Doufám, ráda bych.. =)
[4]: Kdybych to měla v plánu, udělám to a nepíši o tom zde, neboj.. =) Tohle jsou jen pocity.. Které se jinými slovy vyjádřit nedaly. Děkuji

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama