Výměnný pobyt v Česku (3. den)

13. května 2014 v 18:52 | Šíryen |  Zážitky a „skutečnosti“
Čtvrtek 10/4/2014
5 38 Vstávám a koupelnuji se (všichni spí)
6 10 Jdu vzbudit Pierra, neboť jsme se na tom předešlý den dohodli.
6 15 Pierre přichází dolu a pije kávu, zatímco já snídám. Předávám mu balík s jídlem a pitím na celý den
6 30 Vycházíme z domu
6 40 Nasedám do vlaku, kde na nás čeká samotná Charlotte (Má spřízněná duše měla lítání po doktorech, tak Charlotte dovedla na vlak s tím, že já se o ni postarám)
"Is it normal in your country that you have a lot of ponds in villages?"
"Yeah, actually, there are 9 ponds in my village. Do not you have some in Bouxwiller?"
"Non. We have it for fish only in meadows or fields. Why do you have it inside the village?"

Nerozumím tomu. Vždyť už jen fakt, že je to krásné,… proč nemají vodní plochy v městech? Nikdy se prý v rybníku nekoupali, nikdy na něm nebruslili, kachny a labutě ve vesnicích nemají a nevidí v tom krásu. Smutné

7 28 Francouzi od školy odjíždějí na výlet do Prahy (židovská čtvrť)
7 50 Chemie, biologie, zeměpis, konverzace z angličtiny, český jazyk
16 30 S hodinovým zpožděním přijíždějí Francouzi a společně s nimi jdeme na vlak. Charlotte a Marie nám ukazují oblečení, které v Praze nakoupily (opravdu odporné hadry za tisíce. Charlotte oznamuje mé spřízněné duši, že už jí zbývá jen sto korun ("Ale to mi tady určitě vystačí, že? Je to tu tak levné,…") Pierre se mě táže, zda je u nás legální marihuana - že prý v našem hlavním městě potkali "rasta" obchod, kde bylo vše vyzdobené marihuanovými obrázky a podobně,…
17 10 Za nadšení a nechápavých výrazů našich korespondentů přijíždí starý vlak.
"What was that?" "Tre train is just a little jumping." *Výraz typu "whaaaat?"*"Nice way to die, do not you think?" "There is no way how to nicely die, because … because you die, you know? =D"
18 30 Vepřo-knedlo-zelo. Pierre se s něčím takovým ještě nikdy nesetkal, ale… chutnalo mu.
19 10 Čekáme s Pierrem v hospodě, než přijedou ostatní. Povídáme si o všem možném i nemožném a objednáváme si každý po jednom pivu.
"Which one should I take?"
"Here is more percent of alcool then here. So which one do you want?"
"Do not ask. You know." Pronesl s vážnou tváří, šibalsky se rozhlédl, zda se někdo nedívá a prohodil naše piva, aby si vzal silnější.
19 25 Příjezd Filipa s korespondentem Olivierem a Markét s korespondentkou Marií (která si na sebe i přes nesmírnou zimu musela vzít ono nově koupené strakaté tílko, krátké jen pod prsa).
Už ani nevím, o čem jsme si celou tu dobu povídali, ale bylo to skvělé. Já osobně jsem vypila dvě piva a jednoho panáka "zelené". Ostatní na tom byli podobně, jen holky nahradily pivo vínem a Olivier kvůli problémům s játry pít nemohl. Učili jsme je česky a oni nás zase francouzsky. Mnoho legrace jsme si užili například s frází "tu me vend du rêve", která doslova znamená "prodal jsi mi sen", nicméně se užívá v přeneseném významu, kdy si ji říkají dvě velice blízké osoby. Chlapec s dívkou.
"What's wrong with your boyfriend? I have not seen him yet..."
Při objednávání pití na číšnici Francouzi mluví anglicky, nebo francouzsky s tím, že jí to překládáme (ačkoli většinou rozumí). Horší ale je, že v druhé polovině času na číšnici mluví francouzsky i Filip a Markét, kteří si to zprvu vůbec neuvědomovali.
"Dáte si ještě něco?"
"Du vin, merci"
"Dooobřeee,… a víno červené, nebo bílé?"
"Mmmm, blanch."
"Ehmmm…? Bílé?"
"Oui,… Ježiši, promiňte!"
Kolem 21 00 se máme k odchodu, platíme a loučíme se. S číšnicí nicméně ještě pár minut setrvám a vysvětlím jí, proč se zde mluvilo francouzsky, anglicky, a vůbec,…oč jde=) Bere to s humorem, tak jako celou dobu.
Domluveno je, že nyní si půjdeme zapálit vodní dýmku (přání Francouzů), nicméně nevzali uhlíky. Vysvětlují nám, že to není žádný problém, že nají vyzkoušeno, že to funguje i s pouhým žhavým uhlíkem z krbu.
Dobývám se domů a vysvětluji tátovi situaci. Trochu zaraženě strká jakousi kovovou lopatku do vyloženě extrémně rozhořelého krbu a vytahuje plápolající kus dřeva.
Nikdy nezapomenu, jak jsme šli přes celou vesnici k hřišti - Markét nesla napřaženou rukou lopatku s polínkem, na kterém vítr stále více podněcoval oheň. Jak šla a na lopatce jí kus dřeva hořel vysokým plamenem…
21 40 Co zjistíme po příchodu na hřiště? Že s sebou nemají ani vodu,…
A tak Filip běží zase zpátky, aby v hospodě poprosil o vodu,…
Když přiběhne zpátky, všichni jsme rádi, že už nám nic nechybí a můžeme se dát do díla… přijdeme na to, že nám mezi tím vyhasl onen kus dřeva.
Všichni se ze všech sil snaží přispět ke znovu rozhoření. Foukáme, Olivier opaluje dřevo zapalovačem, Pierre zapaluje prázdnou krabičku od cigaret, zapálí ji a pokouší se udělat ohníček,…ale vše je marné.
Mezitím Markét už 15 minut telefonuje se svým přítelem, který je rozhořčen z toho, že mu celou dobu neodepsala na zprávu (tohle nikdy nepochopím…)
Až kolem 22 00 se navracíme domů s tím, že se nám to třeba povede jindy, a ve 22 20 se odebíráme do svých komnat.
 


Komentáře

1 Vivi Vivi | E-mail | Web | 19. května 2014 v 15:04 | Reagovat

Moje kamarátky si raz nevedeli rozložiť ohen ked išli opekať a tak si opekali špekačku a slaninu na zapalovači. Tie ich fotky ktoré mi potom ukazovali ma celkom dosť rozosmiali.
Píšeš krásne a zaujímavo.

2 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 21. července 2014 v 18:35 | Reagovat

[1]: Proboha,... =D A opekli tímto způsobem vůbec něco? =D Nedovedu si vůbec představit něco takového realizovat =D
Děkuji Ti, to mě těší=)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama