Výměnný pobyt v Česku (úvodem)

14. dubna 2014 v 22:56 | Šíryen |  Zážitky a „skutečnosti“

Pondělí 7/4/2014
Už z pondělka na úterý jsem velmi špatně spala, a měla v sobě tolik dojmů, že vlastně ani nevím, jak jsem se cítila. V úterý měl přijet Pierre.
A já se hrozně bála.
Zejména proto, že jsem byla přesvědčená, že se mu tu nebude líbit. V Alsasku, odkud pochází, to bylo tak nádherné…pohádková architektura, všude katedrály, hrázděné domy, stromy, květiny v oknech, na veřejném osvětlení a vůbec všude, kam jste se jen podívali. Bylo to úžasné.
Až tam jsem si uvědomila, v jakém Mordoru žiji a jak moc je to tu ponuré, mdlé a šedé. Funkcionalistické šedé baráky, paneláky, kýčovité ulice, kde jeden dům neladí s druhým, jsou přeplácané, nevkusné, na každé zahradě je bordel, všude jsou odpadky a nikoho to nezajímá.


Ohromný rozdíl byl i v mentalitě lidí. Tam čas plynul pomalu, vychutnávali jste si každou minutu, nezajímali jste se o to, co dělá soused, či podobně, nýbrž jste tu byli jen sami za sebe. Nic se nehrotilo, vše hezky vyplynulo, všichni se usmívali.
Tady na sebe všichni křičí, vše se hrotí, pořád se někam chvátá a nesmyslně vznikají stresové situace. Jeden řeší druhého a každý se pořád někam žene. O to víc tady u nás. Přijde mi, že třeba u mého šermíře v Brně to také až takové není.
Ve Francii Pierre na každý den připravil nějaký program. Vzal mě na svou hodinu juda, na Laser-game, do baru, na sportovní lukostřelbu, na biliár, na typickou vesnickou pouť, na bowling, hrát Assassin's Creed na playstation ke kamarádovi…přičemž pokaždé jsme byli s někým jiným, kdo se účastnil výměnného pobytu, abych se necítila příliš sama a abych si tam i já měla s kým co říci (ačkoli já osobně jsem se nejvíce bavila právě s Pierrem)
I já jsem se mu chtěla postarat o nezapomenutelné zážitky a opravdu velmi se snažila, aby odsud odjížděl s úžasným, naplněným pocitem a říkal si, že to tu stálo zato. Když jsem se ale snažila (týdny i dny dopředu) s někým z Čechů domluvit jakýkoli program, jako odpověď se vždy ozvalo: "Hele, já fakt nevim"/"To dořešíme až pak"/"Ještě je moc brzo něco řešit"/"Uvidíme, nějak to dopadne, něco se naskytne"/"To budem řešit, až tu budou"… ->Jak já je, idioty, nenávidím! To jsem opravdu tolik divná, že jsem chtěla mít naplánovaného něco, co by stálo zato? Že jsem to chtěla mít rozmyšlené, abych pak nemusela každý den šílet kolem toho, kam, s kým, v kolik a jak se dostanu?!
To si to vážně představovali tak, že ve 4, až se po škole dostanu domů, jim budu volat a uhánět je jednoho po druhém, jestli mají něco v plánu a pokud náhodou ano, tak řešit, jak se tam dopravím, neboť bydlím na druhé straně od Humpolce, než oni?! To jejich rodiče nepracují? To je to opravdu ani trochu nezajímalo?
Po celý týden výměnného pobytu jsem tedy neustále běhala na záchod se značnými obtížemi. Psychostomatika...

-It will rain a lot and shining a lot. Very changefull weather :/
-op country
Tchernobyl near
Hem
sec, i'll look at a map
-Tchernobyl is more far away than France =D
-I see that
my joke doesn't run too :/
-Lípa u Havlíčkova Brodu
that's the name of my village
-wtf your village in 4 words
-No, you do not understand! =D

some french music
I love this <3
 


Komentáře

1 Radka Radka | E-mail | Web | 15. dubna 2014 v 11:51 | Reagovat

Od Černobylu daleko a přesto tak v pr....
No, chápu Tě, sama nerada něco plánuji hodně dopředu, ale přislíbím, že když ten někdo pak zavolá, určitě se přizpůsobím.
A máš pravdu, pořád někam spěcháme a neumíme si vychutnat přítomný okamžik.

2 Amelie Amelie | Web | 15. dubna 2014 v 19:14 | Reagovat

Pierre ti přichystal prima zážitky. Je pravda, že všichni tolik spěchají a nemají čas žít přítomný okamžik a ten se nikdy nevrátí.

3 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 17. dubna 2014 v 0:02 | Reagovat

tak nakonec to bylo fajn ne? :-)

4 Vivi Vivi | Web | 17. dubna 2014 v 23:00 | Reagovat

Je pravda, že u nás na Slovensku aj v Česku je svet celý uponáhlany. Každý sa niekde ponahla, každý stresuje aj ked nemá z čoho ale stresuje ešte aj z toho že vôbec stresuje a žeby nemal stresovať a to ho vystresuje ešte viac:D
Nemáme pekné ulice, je to tu fakt také "mrtve"
Ludia v dnešnom svete niesu velmi ochotní, to si musíme uvedomiť ale snad bolo dobre! :)
Určite o tom napíš niečo viac...

5 Amia Amia | Web | 9. května 2014 v 23:10 | Reagovat

Teď už možná dokonce odjel, ale stejně myslím, že rozhodně bude mít nezapomenutelné zážitky :)

6 Shabana Shabana | E-mail | Web | 15. července 2014 v 18:13 | Reagovat

Já říkám, že člověk má žít přítomností a ne se hrabat v minulosti a nebo se trápit nad tím, co bude v budoucnu. Bohužel tady u nás to většina lidí prostě nechápe a to je fakt škoda. Kolik by se tak ušetřilo starostí a problémů.
Moc pěkný blog.

7 Haas Haas | Web | 17. června 2015 v 15:56 | Reagovat

Dynamická článek. ;-)

8 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 8. července 2015 v 14:27 | Reagovat

[1]: Ta první věta mne od srdce rozesmála =D Pravda =)
Právě s auty, sestrou ve školce, rodiči v práci a školou... bylo to přizpůsobování se dost ztížené :/ =)
[2]: Přichystal =) Mrzí mě, že jsem mu to nejspíš neoplatila..
[3]: Ve Francii velmi =) Zde... ale ano, také to šlo
[4]: Stres ze stresu =D moc hezký obrat =D a bohužel pravdivý
[5]: V tom se rozhodně nemýlíš =)
[6]: Na druhou stranu... asi bych se ledaskdy zachovala hodně nerozumně, neobracet se k minulým zážitkům a neplánovat budoucnost =)
Děkuji, jsem ráda, že se líbí =)
[7]: těší mne ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama