14/2/2014

17. února 2014 v 20:24 | Šíryen |  Zážitky a „skutečnosti“
Vlivem toho, že večer si nejsem schopna vybavit nic z toho, co jsem celý den dělala, rozhodla jsem se dát dohromady jakýsi projekt, kdy každý den vydám článek o tom, jak probíhal můj předchozí den. Spíše, než "co se mi přihodilo", by to mělo být-> "co jsem učinila", neboť se mi zdá, že marním jeden den za druhým. Čas mi utíká pod rukama a já ho nijak nevyužívám.
Ráda bych, aby mi to vydrželo alespoň týden a já si pak, až si to celé přečtu, mohla říci: Vždyť to se mnou vlastně není tak zlé.
__________
Den 7.; pátek 14/2/2014
6 45 Budík
6 50 Koupelnování (ústní hygiena, líčení, oblékání, patlání se s konopným krémem-někdo zde vysychá a trpí atopickým exémem)
6 15 Příprava ovesné kaše jablečná/ 6 20 ovesná kaše/ 6 28 výprava vedoucí k odchodu z domu/ 6 34 Odchod z domu
6 40 Nastoupena na vlak. Ve vlaku pospíce
7 14 Příjezd vlaku do Humpolce a započatá cesta do školy. Celou cestu se spolužačkami řešíce dědické právo.
7 25 koupě 2 kaiserek a Bebe sušenek
7 35 příchod do školy (celý den nás tam bylo pouze 12. Většina spolužáků zůstala doma a koukala se na hokej…), kaiserka, bebe sušenky
7 50 Český jazyk (úvaha)
8 45 Anglický jazyk (písemná práce-modals)
9 30 kaiserka
9 50 Fyzika (cosi???)
10 45 ZSV (Pracovní právo, kreslení si hub do sešitu)
11 40 Francouzský jazyk (tvoření dialogů, scének)
12 35 Dějepis (zkoušení na 2. sv. v. Mám výbornou.)
12 25 Koukání se na to, jak má spřízněná duše jí, konverzace
12 40 Cesta na autobus
13 58 Nástup na autobus
14 24 Táta mě vyzvedává z autobusové zastávky v sousední vesnici
14 35 Doma, vyřizování nutné korespondence
15 00 Poklízení, internet, zjištění, že není žádná vhodná kabela + její hledání
16 00 vyklízím myčku, 2 hrnky mléka s kukuřicí
17 00 Umývání vlasů, koupel
17 35 Ústní hygiena, líčení, patlání se s konopným krémem-někdo zde vysychá a trpí atopickým exémem
18 30 Oblékání
19 00 Hledání bot
19 15 Vylétla jsem z domu ven (v kabátu, punčocháčích a páskových botách) čekat na odvoz před obchod
19 33 Píše mi spřízněná duše, že teprve vyjíždí z Brodu a že se sejdeme u vlakoviště
19 43 Celou zmrzlou mě spřízněná duše vyzvedávají na vlakovišti
20 00 V Humpolci u kulturního domu se scházíme se spolužačkami (můj zcela první ples)
20 12 Podařilo se nám vystát frontu na šatnu
20 18 Podařilo se mi prodrat se "dopředu" plesového sálu a vidět přes kvantum lidí přede mnou alespoň úseky předtančení
20 30 Nástup čtvrťáků, šerpování. Ples je ve stylu "kinematografie". V kulturním domě je nesmírná zima, mrznu.
21 15 Ocitám se na balkóně, odkud je vidět nádherně, a sleduji "tance s učiteli" a "tance s rodiči"
21 40 Potkávám Ješi. Po chvíli se ocitáme ještě se dvěmi dívkami na záchodku, z nějž se ven jistě line dým, vlivem čehož se všechny chechtáme. +se zde dějí jisté nepopisovatelné "prasárny"...
22 00 S Ješi a Markét si dáváme na baru panáka, domlouváme se, že se zde za hodinu znovu sejdeme
22 15 Nacházím spolužačky se spřízněnou duší
22 30 Jdeme na panáka, holky poté odcházejí tančit. Zůstávám sama u stolu se spřízněnou duší. Snažím se s ní hovořit, nicméně abstinuje a abstinent je mezi lidmi "v náladě" obvykle zatrpklý a neveselý. Navíc mi po eskapádě na záchodech neustále cukají koutky a chce se smát.
22 45 Se spřízněnou duší hledíme z balkónu na tančící
23 00 Jdu s Ješi a Markét na panáka. Spřízněnou duši jsem po cestě ztratila.
23 10 Potkávám na chodbě dva spolužáky z paralelní třídy, ze septimy. Zůstávám s nimi, neboť mají za zády topení. Bavíme se naprosto o všem od toho, jak tančit ve dvou ve třech, přes transvestity a transsexuály, opilostní rekordy, místopisné údaje, data narození po hudbu. Rozhovor je ale velice volný a asociativní. Mojžíš mě vyzívá k tanci, ale druhý kamarád mi nechce podržet tašku. Jde tedy tančit s někým jiným.
23 45 Vyhlášení tomboly. Zabíráme se spolužačkami výhodná místa v sále
00 00 Půlnoční překvapení - Divadelní pojetí tance na filmovou hudbu
00 13 Vytleskali jsme si repete
00 30 Se spřízněnou duší odjíždíme
00 50 Jsem doma, poklízím pokoj
1 20 Jdu spát
 


Komentáře

1 ohm ohm | 18. února 2014 v 18:44 | Reagovat

Přijal jsem tvé pozvání abych nahlédl do tvého života a sledoval ho hodinu po hodině.
Není mi příliš jasné co myslíš tím, že marníš jeden den za druhým? Co je opakem nemarnění dní? Zkus si na to odpovědět.
Ráno je taková zvláštní část dne. Člověk se nacházi někde mezi spánkem a bděním a vnímání je posunuté. U tebe ale musí docházet ještě k nějaké časoprostorové anomálii. Jak si jinak vysvětlit že ti budík zvoní 6:45 a na vlak si nastoupena v 06:40 :-)

2 Moss Moss | 22. února 2014 v 18:33 | Reagovat

Ano, smrt je v jistém smyslu vysvobození, jen jsem to tak odmítal vždy vnímat.. I teď se o to snažím, ale už jsou to spíš jen povrchní lži.

3 Amelie Amelie | Web | 24. února 2014 v 23:54 | Reagovat

moc hezky sepsané. taky se někdy ptám, co že jsem to dělala celý den...

4 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 14. dubna 2014 v 17:12 | Reagovat

[1]: Asi jde spíše jen o pocit, který neumím nazvat jinak, než právě marněním. Vše je stejné, splývavé a nijaké. Dříve tu totiž nebyl až v takové míře.
A jé=) Budím se v 5 45. Definitely. Děkuji Ti za upozornění na klamavé informace.
[2]: Tak nevím, jaký způsob interpretace byl lepší...
[3]: Snad máš dny pestřejší=)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama