Nebylo NIC

7. ledna 2014 v 21:57 | Šíryen |  Iluze

Nebylo nic. Ani já ne. Čas ani prostor zde nemají jak být definovány.

Jak vypadá nic? Je to prázdné prostranství? Ne, prázdnem mohu nazývat určité místo, které není vyplněno světlem, vzduchem, předměty, nebo čímkoli jiným. Ale nic vypadá jako… nic nevypadá. Nemůže vypadat. A navíc, zkuste si něco popisovat, když nemáte mozek. Když neexistujete. Když není nic. NIC. A stále tu máme slovo, o kterém si můžeme povídat, vést dlouhosáhlé filosofické řečnění o nekonečnu a o ničem. Ale ono není o čem si povídat. Slovem "NIC" označujeme souhrn věcí, které neexistují. "NIC" tedy neexistuje…? Je bláhové bavit se o něčem, co neexistuje. A přeci to děláme dnes a denně.

"Copak se děje?" "-Nic."
Jaká hloupost. Jak se může dít nic, když nic se dít zcela logicky nemůže?
Právě nic, je to, co mě obklopuje. Nic je to, s čím splývám. Nesplývám s ničím. Jsem nic. Nejsem. A přeci existuji.
Žiji?


 


Komentáře

1 Malleus Malleus | E-mail | Web | 8. ledna 2014 v 14:34 | Reagovat

Mám tyto otázky rád i přesto, že je nelze z lidského pohledu zodpovědět. Podobně jako například úvahy o nekonečnosti. Když člověk vytrvá u takových myšlenek dost dlouho, vyvolá to v něm až dezorientaci a závrať. Je to jako hodit mysl do mixéru a postupně přidávat obrátky :)

Nic je spojováno s prázdnotou, ale u té zase často předpokládáme implicitní vnější ohraničení - něco musí být a být tvarem, aby jeho vnitřek mohl být prázdný. Znamená to pak vyplněný ničím? To by pak zase naznačovalo, že nic je něco, co je schopno vyplňovat.
Nic jako slovo, jako pojem je vždy již něčím kladným, existujícím, jelikož něco vyjadřujeme, i když se vlastně snažíme pojednávat o opaku. Nelze vlastně ani říci, že ono nic neexistuje, jelikož existence označuje vyvstávání - pak by nic označovalo něco, co nevyvstává. K tomu se spíše váže meon - nebytí (ve vágním pojetí například snad něco ve smyslu antihmoty) - invertovaná existence.

Nemyslím však že nic je, ani že není. Je to snad pouhý náš opis zdánlivé prázdnoty. Domnívám se naopak, že vždy a všude je něco - bytí, které je všudypřítomné i v prázdnotě - Život, který jest.

2 Kavalír Kavalír | 8. ledna 2014 v 16:22 | Reagovat

[1]:Mě podobné úvahy příjdou zbytečné. Tolik vyplýtvaných slov kvůli třem písmenům.
Tuhle jsem mluvil s jedním člověkem, který pořád přemýšlí o nekonečkosti vesmíru a co bylo a co ne... Pak řekne, že je z toho na prášky a bolí ho hlava.
Ptám se ho proč se tím zabívá a on nedokáže odpovědět.
Já mu to neberu, ale život je natolik složitý, tak proč si ho dělat ještě složitější. Já se třeba těším na kometu, nevadí mi černá kočka přes cestu. On z toho vyšiluje.
Jsem rád sám za sebe, že podobné věci nemám potřebu řešit. Ale někdy rád jako nezávislý pozorovatel mnohdy s údivem sleduju co lidi všechno nevymyslí, aby si ještě víc zkomplikovali své životy.
Tolik slov jsem vyplítval, tolik myšlenek na tento komentář a co teprve ten čas, který nikdo nevrátí...

3 Kavalír Kavalír | 8. ledna 2014 v 16:23 | Reagovat

Ou, výsledky té ankety mne zdrtily brr...

4 Malleus Malleus | E-mail | Web | 8. ledna 2014 v 17:41 | Reagovat

[2]: Inu, ať každý myslí a koná, jako je mu libo, pokud tím neomezuje ostatní.
Kdyby mi takové přemýšlení vyvolávalo nelibost, také bych jej asi neprovozoval, avšak je tomu naopak. Nemám rád adrenalin a závrať v napětí fysického světa, za to však je mi příjemná závrať, údiv a posvátná úcta (awe), které přináší ono plané rozjímání.
Na druhou stranu však také věřím, že pokud by ve starověku nad vesmírem nefilosofovali astrologové, nepřišla by pak astronomie a tudíž zřejmě ani lety do vesmíru. A obdobné je to i s mnoha jinými výdobytky civilisace. Cosi snad přeci jen zůstává skryto uvnitř některých lidí, že prahnou po jiných sférách (v myšlení i ve světě).
Pro někoho je to komplikace, pro někoho obohacení.

5 Kavalír Kavalír | 8. ledna 2014 v 18:17 | Reagovat

[4]:Znával jsem jednoho člověka, už nežije. Ten chtěl oplotit všechny moře a oceány, aby tam nikdo nespadl. Měl výpočty a všechno pěkně písemě zdokumentované. Myšlenka chválihodná, ovšem vždy je rozdíl mezi filozofováním a filozofováním, které nikam nevede...

6 Malleus Malleus | E-mail | Web | 8. ledna 2014 v 18:58 | Reagovat

[5]: To je taky možné, nicméně je pak záhodno odlišovat myslitele společensky angažovaného a myslitele v ústraní. Řekl bych v nynějším kontextu, že úvahy rozvíjené v článku mají sloužit především osobnímu rozvoji pisatelky, případně těch, kteří je přečtou a dále rozvedou. V mém náhledu tedy i takové plané filosofování přeci jen někam vede, i když jeho cíle leží mimo běžnou společnost.

Jinak by mě zajímalo, jak Vás zdrtily ony výsledky ankety. Tolik nemrtvých zase nehlasovalo.

7 Kavalír Kavalír | 8. ledna 2014 v 19:29 | Reagovat

[6]: Jednu dobu jsem se pohyboval mezi lidmi, kteří bojovali za život do posledního dechu. Možná proto, že žádný z nich by si život takhle neodklikl a to už mnozí nejsou mezi námi. V každém případě mi byl jejich postoj k touze po životu a k chutí žít a bojovat za život přínosným.

8 Radka Radka | E-mail | Web | 9. ledna 2014 v 22:06 | Reagovat

Také jsem přemýšlela o nekonečnosti vesmíru a vedli jsme se spřízněnou duší nekonečné debaty. Pak přišly povinnosti a starosti, nekonečno vesmíru se proměnilo v nekonečno povinností a život jde dál i s Ničím ;-)

9 Spiiiidy Spiiiidy | E-mail | Web | 13. ledna 2014 v 11:24 | Reagovat

Představovat si "nic" je fajn meditace :) Jinak, dá se o tom říct třeba milion slov, ale onoho "nic" se to přesto nijak nedotkne. A v tom je jeho krása :)

10 Amia Amia | Web | 2. února 2014 v 23:34 | Reagovat

Tohle je jeden z těch článků, o nichž a o věcech souvisejících se dá tak krásně přemýšlet, ale strašně špatně se komentují.
Jak vůbec? Nesouhlasím zcela a taky nejsem úplně proti.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama