Dospělost začíná, když…

22. prosince 2013 v 21:13 | Šíryen |  Asinihilismus
Psáno v rámci olympiády z českého jazyka. Zadání znělo nějak takto : Libovolný útvar; nutnost jakkoli využít větu "Dospělost začíná, když…"
__________

"Přivaž mě pevně, Lee. Nechtěla bych tu pak plna šílenství pobíhat a doslova zapalovat věci na potkání." Snažila jsem se trochu odlehčit situaci. Usmála se, v jejím výrazu ale nic šťastného nebylo. Dokončila uzel, ustoupila o pár kroků dozadu, přísně na mne pohlédla a řekla: "Kdyby to vyšlo, dám o tom vědět světu a půjdu za Tebou." Loučila se se mnou a my obě doufaly, že se vidíme naposledy. Kývla jsem a ona mým směrem hodila pochodeň.
Mé benzínem nasáklé šaty i vlasy se vzňaly a já začala ječet.

Někdo moudrý jednou řekl: "Hned jak se narodíme, tak spějeme ke smrti." Ale co když neměl pravdu? Co když žádného konce není, o čem by pak život byl? A o čem je, máme-li na paměti vidinu svého zesnutí? Jste s tím skutečně smířeni?
Dospělost začíná, když je ukončen fyzický a v jistém syslu "dozrálý" psychický vývoj. Přesto, že je to zcela individuální, státem obvykle bývá určeno, jaký věk tomu odpovídá; od jakého věku smíte kouřit, požívat alkohol… Co, když se ale někdo zasekne ve svých šestnácti, či sedmnácti letech a dále už se nikdy neposune? Tohle se nedomyslelo.

Všichni jsme nyní dospělí. Žijeme ve světě, v němž se nestárne, ani neumírá. Ve světě, kde se člověk narodí, jen proto, aby žil. Ale co zde chcete po ty tisíce a miliony let dělat? Navíc v takovýchto časech. Pokud jste jako já, snažíte se změnit systém, a všemožně se usilujete alespoň o píď přiblížit smrti. Jsem jedna z mála těch, co věří, že to možné je.
S nástupem nesmrtelnosti v podobě jiného, než přirozeného druhu reprodukce, nastal chaos. Pravidla padla, vláda, zákony, informační systémy se zhroutily. Každý žije jen za sebe, protože každý žije věčně a nikomu na ničem nezáleží. Chci z tohoto života pryč.

Chtělo se mi omdlít, přesto jsem byla tak vzhůru, jako nikdy. Mé tělo se škvařilo. Prsty jakoby se roztékaly, lebka praskala a všude byl cítit odporný smrad, bolest. Trvalo to příliš dlouho. Prosím, Ať to utrpení skončí! Prosím!
Ječela jsem a kvílela. Vědomí upadlo do pozadí a já jen díky těm obrovským mukám věděla, že jsem stále ještě naživu. O chvíli později jsem byla opět schopna vnímat. Zabalená v prostěradle jsem ležela plačící Lee v náručí a třásla se. Mé rány se začaly zacelovat, což agónii prohlubovalo ještě více. Lee na mě s očima plnýma zármutku pohlédla. "Nikdy nezemřeme, že?" Zaskřehotala jsem. "Zkrátka to nejde." "Nemáš pravdu, Sun. Jednou spolu zemřeme. Jednou ano. Jen ne teď. Jako ne tenkrát, jako ne před rokem, dvěma… Uvidíme, co nám přinese zítřek."
How can you act like you know?
When you know it's a lie, another truth to expose
Freedom will catch up and rise
We find this truth, we fight, you lose
Your time's up now, that's enough now
Shut up, get out, Truth called you out
 


Komentáře

1 Radka Radka | E-mail | Web | 20. prosince 2013 v 21:37 | Reagovat

Z poslední dlouhé věty Lee jsem měla husí kůži...

2 Akiyama Kara Akiyama Kara | Web | 22. prosince 2013 v 21:57 | Reagovat

Jé, na tohle téma jsem taky psala. :) Aneb olympiáda z češtiny poprvé a naposledy. To tvoje se mi fakt hodně líbí. ;)

3 pavel pavel | Web | 23. prosince 2013 v 23:00 | Reagovat

Raději na zítřek nemyslet. :)

4 Spiiiidy Spiiiidy | E-mail | Web | 27. prosince 2013 v 0:19 | Reagovat

Wau, doslova dechberoucí ... O__o Ten pocit, jaký jsem měl po dočtení, nebyl zrovna příjemný, ale zato byl hodně poučný. Díky.

5 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 6. ledna 2014 v 0:08 | Reagovat

[1]: Pak ta povídka vyzněla právě dle mého záměru
[2]: U mě tomu bude asi obdobně=) Uvidíme. Děkuji
[3]: I to je možnost=)
[4]: Je mi ctí, že to vidíš takto=)

6 Amia Amia | E-mail | Web | 27. června 2014 v 12:03 | Reagovat

To je husté :D  Jiná slova nemám, alespoň ne teď. Je to prostě super, zvlášť proto, že, hádám, všechny ostatní práce byli filozofické úvahy, kdy začíná být člověk dospělým

7 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 21. července 2014 v 19:52 | Reagovat

[6]: Popravdě,... k žádné z prací ostatních jsem přístup neměla :/ Docela ráda bych si je přečetla =) Minimálně ty, které vyhrály... =)
Děkuji za hodnotné ohodnocení =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama