Výměnný pobyt ve Francii (zhodnocení)

29. října 2013 v 19:54 | Šíryen |  Zážitky a „skutečnosti“
After all…
Pierre je skvělý korespondent a já jsem za něj strašlivě ráda.
Popravdě řečeno, jsem od počátku chtěla spíše kluka,… což kdybych řekla spolužákům, nikdo by nechápal. Obzvláště dívky ne.
Když se sejdou dvě slečny a nesednou si, je to šílené. Dvě děvčata s úplně jinými zájmy, která si nemají o čem povídat, nemají co sdílet,… v jejich přítomnosti je táhlé a napjaté dusno, jedna druhou odsuzuje a dává to citelně znát- typický scénář. Zatímco dívka s chlapcem si vždy má co říct, i kdyby šlo jen o nejzákladnější zdvořilosti, a nikdy na sebe nebudou tak nabroušení.
Vím, že kdyby mi byla přidělena korespondentka, jezdili bychom nakupovat a neměly téma ke komunikaci (obvykle to tak dopadá), zatímco s Pierrem jakožto klukem mám rozhodně o čem mluvit a žádné nudné kecy nehrozí. Nechci se tu bavit o genderových rozdílech, ale z pravidla je to způsobeno zájmy.
Předminulý týden jsem byla na judu, sportovní lukostřelbě, bowlingu, Laser Game, chodili jsme do hospody, kde se hrál biliár, hrála na play stationu a po celý ten čas jsme se Pierrem a jeho kamarádem Arnoldem smáli a bavili. Ostatně ani u šachů si nejsem jista, zda by je se mnou hrála dívka.

…většina ostatních již po dvou dnech kňourala, jak chtějí domu, jak je to zde nebaví a nakolik jsou znuděni, otráveni. Já nikoli. Vlastně jsme byli ze 23 žáků asi jen 3, kteří chtěli zůstat.
Byla jsem nadšena a výměnný pobyt se stal jedním z nejkrásnějších týdnů v mém životě, ať jsem se ho již zpočátku obávala jakkoli.

Při odjezdu jsem brečela… Což je pro mě velmi odhalující přiznání, nežádoucí činnost.
Doma opět nebudu mít co a s kým dělat, protože holky by na judo a lukostřelbu nešly.......................
Chybí mi a stýská se mi po něm. Po těch volovinkách a blbostech. Způsobu konverzace a vyjadřování se. Jeho rádoby ledabylých průpovídkách a znuděných výrazech hodných divadelníka. Po tom, že jsem našla skvělého kamaráda se společnými zájmy. Stýská se mi po celém tom čase, protože tady nic takového není. Najednou jsem měla 4 bratry, kteří se hlasitě chlámali, šili jeden do druhého a pošťuchovali se. Rodiče, kteří si každé ráno dali pusu a popřáli si hezký den v práci, večer si pak vyprávěli, co zajímavého dnes zažili. Rodinu, kde se hodinu večeřelo, všichni si povídali a smáli se. Kde se mnou mluvili, jako bych byla jejich.

Pierre se do Čech v rámci výměnného pobytu dostaví až za půl roku…ale o tohle nejde - o vzdálenost časem, či místem- stýská se mi, protože tohle se už nikdy nestane.
Mohu přijet ke svému milovanému a prožít nejnádhernější den v životě. Vím, že se to může stát znovu a znovu; může to být velmi srovnatelné a nádherné, ale Pierre přijede a já se obávám, že si to neužije. Protože to bude tady, u nás. Já si to neužiji.
Ne tolik. Budu jen ráda, že vidím kamaráda. Zatímco čas, po který jsem byla tam, je zkrátka pryč.
Moc hezký čas.

Promise me something
can you?
DO NOT BE ILL, DO NOT FAIL AND COME IN, IN APRIL!!!!!
I promise you
promise me what=) Write it
xD
wait I'm smoking
after
2 minutes
heh...
I promise you to not be ill, not failed and be excited to come in your country
Thank you very much=)
DERIEN


Song, který jel Pierre celý týden dokola a dokola... Vlastně to bylo poprvé, co jsem se seznámila s hudebním stylem "dub"
There is a big tree in my garden
a big tree in my garden
in the winter it protect me from the snow
in the summer it get to me some shadow
in the spring he give to me some sweet fruits
During the autumn on the brenches all the leaves are gone
 


Komentáře

1 Radka Radka | E-mail | Web | 29. října 2013 v 22:04 | Reagovat

Slibuji, že až přijedeš k nám, budeme hodinu večeřet a při tom si povídat ;-)

2 Verunka T. Verunka T. | Web | 30. října 2013 v 21:00 | Reagovat

Celý tenhle seriálek o pobytu ve Francii se mi moc líbil. Bylo vidět, že sis to tam užila a navíc jsi to napsala tak vtipně :-) Docela ti něco takového závidím. Měli jsme kdysi u nás něco podobného, jak do Německa, tak do Anglie, ale já jsem se nezúčastnila a navíc jsem od ostatních slyšela, že to nebylo nic moc, asi jako těch tvých 20 spolužáků. Navíc, když pak přijeli Němci k nám, přišli mi dost arogantní, nejspíš protože byli ze soukromého gymnázia. Asi hodně záleží na tom protějšku a pak si to skvěle užiješ. Měla jsi štěstí

3 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 3. listopadu 2013 v 20:24 | Reagovat

[1]: Obvykle to tak máte? =) Budu převelice poctěna a o to více potěšena, nadšena! =)
[2]: Moc děkuji, i Tvé povídání o Francii se krásně četlo;) Hlavně jsem při něm měla chuť na všechny ty pochutiny, co jsi zmiňovala =D
Ano, proslýchá se, že vždy, když pak přijedou sem, se chovají jak utržení ze řetězu a upřímně si vůbec nedovedu představit, jak to bude probíhat :/
Štěstí, to je ono. Díky bohu za něj=)

4 Laleh Maro Laleh Maro | E-mail | Web | 3. května 2014 v 20:41 | Reagovat

Ja ti úplne rozumiem, ja si tiež rozumiem oveľa lepšie s chalanmi, je proste s nimi väčšia sranda. Baby sú také veľmi výnimočné, ak nájdeš takú, čo sa dokáže baviť a nefňuká.
A čo ty vieš, možno cez leto sa niekedy stretnete, pôjdete k sebe alebo tak. :-)

Inak mi tá hudba lezie fakt na nervy po čase. :D :d

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama