Výměnný pobyt ve Francii ("perličky")

25. října 2013 v 23:16 | Šíryen |  Zážitky a „skutečnosti“

Jak se může někdo přihlásit na výměnný pobyt do země, o které ani neví, že existuje, nebo o které absolutně netuší, kde leží?

Korespondent žáka F. měl za to, že Vladivostok se nachází v naší republice, nebo alespoň, že my se nacházíme tam, kde Vladivostok je.
Dále pak měl ohromný problém pochopit, jak může existovat stát, který má jen 10 milionů obyvatel. Jak to, že si to může dovolit, být samostatné?!
O žákovi F. mluvil typem: "Tak tohle je můj Čech, kde mám svého Čecha? Můj Čech půjde s námi… "
Korespondent žáka J. se ptal, zda jsme součástí Ruska. Když odvětil, že ne, že Rusko je daleko a my sousedíme s Německem a Polskem, začal mít podezření, že jsme součástí Polska, nebo alespoň částí autonomní.
Korespondent žákyně M. si patrně myslel, že žijeme v lesních chýších (tak, jako mnoha dalších) a stále se ptal, zda něco zná; "Med, máte u vás také med? A co kapučíno, znáš to taky? A my tu máme Mc Donalds! Že nevíš, co to je? A znáte sýr? Vy u Vás máte taky sýry, jo?"
Korespondentka žákyně B. s ní sdílela letiště a když jednoho rána dostala v oné společné posteli menstruaci, přešla to bez povšimnutí, bez jakéhokoli studu, či kousku kajícnosti s tím, že se o to pak postará jakási paní na uklízení. Se slečnou B. takřka nehovořila a nestarala se o ni. Ta za ní chudák chodila jen jako pejsek, který je páníčkovi na obtíž. Navíc se stále a stále, stále a stále a stále… líbala se svým klukem, zatímco slečně B. nezbývalo, než sedět vpovzdálí a čekat. Tak, jako předchozí korespondent se stále dotazovala, zda známe; zmrzlinu, čokoládu (!), jestli se u nás také dělají bonbóny…
Korespondentka žákyně Š. se stále dokola jako malé děcko ptala na česká slovíčka. A po chvíli každému neustále dokola opakovala "Mof Te meluji! Meluji Te, meluji Te, meluji Te!!!"
Tatínek korespondenta žákyně T., jí nadšeně vyprávěl o tom, jak byl v Praze, jak to tam bylo krásné, co si užili, co viděli. Strašlivě se chtěl blýsknout tím, že to tam zná a jak je znalý. Což by se mu povedlo, kdyby se jí o pár minut později nezeptal, jaké je hlavní město České republiky.
__________

Snad každá rodina má alespoň jednu kočku, což mi zcela imponuje. Otázkou ale je, zda mají kočky, nebo pumy, tygry, rysy… Neboť většina koček, které je možno zde potkat, má snad deset kilo a na délku k metru (Ano, přeháním, nicméně jsou to giganti, kteří by nejednoho, zvyklého na maše roztomilá "koťátka" vyděsili). Navíc je snad ve všech rodinách zcela obvyklé, že kočky jedí přímo z kastrolu, nebo je pro ně vyhrazen soukromý plátek masa…

Pivo se zde nalévá do třetinek, přičemž ona třetinka stojí 2,5 Eura. (65 Kč). Krabička cigaret zde prý stojí 7 Euro! (182 Kč). Bylo obvyklé vidět žáky, jak vyjdou ze školy a za pochodu si balí a kouří cigarety, nebo trávu nehledě na kohokoli, před zraky učitelů.

Většina pečiva, což mě překvapilo, se prodávala zatavená do igelitů; pekárny s čerstvým pečivem byly méně časté. Snad všechno tamější pečivo je sladké. (Bože, jak strašlivě mi chyběl náš slaný rohlík, chléb, nebo houska!)
Měli jsme šanci ochutnat určitá alsaská jídla; Typickým Alsaským pokrmem jsou - Chucrut(strašlivě moc zelí se strašlivě mnoha druhy uzenin, párků, masa -> poprvé jsem jedla něco, jako "prasečí krev v párku"), Quiche(koláč, na němž jsou sýry, zelenina… -> nejlepší jídlo, jaké jsem kdy jedla), Tarte flambée(prý je to výborné; variace na pizzu), Kugelhopf (variace na bábovku), Raclette(sýr zapečený s masem, zeleninou… mezi dvěma plotýnkami, nalitý na brambory. Moc dobré)
Nejím čokoládu, přesto ale sušenky na obrázku níže, jsou ty nejlepší, co jsem kdy jedla. Bonne Maman se zdá být velmi význačnou značkou, co se potravin týče.
Zatímco my jsme se bavili tím, jak se Francouzi, v mém případě Pierre, snažili vyslovit H (které z nich moc nevycházelo), CH (co znělo, jako prskání kočky), R (připomínající startování starého motoru) a Ř ("Rž! rŽ! RRRž! RrŽ, RŽ!!!"), my nemohli zvládnout jejich 4 E. Němé ê, vysoké è, hluboké é, a obyčejné "θ".

Šílená byla klávesnice, neboť pracují s typem "AZERTY". Jak příjemné bylo, když mi pak o pár dní později byl na zapůjčený notebook nainstalován rodný jazyk.

Zajímavý pocit se dostavil, když jste si s někým česky povídali o svém korespondentovi (či jiných Francouzích), který stál vedle vás, aniž by tušil, že se bavíte právě o něm. Nenapodobitelný zážitek, ze kterého mě vždy mrazilo.

Alsasané zdá se, historii příliš neznají, nezajímají se o ni. Dokonale ale ovládají tu alsaskou a jsou na ni hrdí. Znají pány, kteří zde vládli, jejich sídla,… Jako by neexistovali v rámci jakéhokoli většího celku, než Alsaska.
Velice aktuální je tu stále ještě nevraživot vůči Německu.

Na hradě Koenigsbourg se nacházejí dva záchody v patrech nad sebou. Vylučující lidé na sebe prý museli volat, aby ten nahoře nezpůsobil svou potřebou dolnímu uživateli toalety újmu. Tak si říkám, že ten dolní záchod musel vypadat moc hezky...

Ve Strasbourgu byly ve výloze snad v každé ulici vystaveny katany. Proč natolik hojně, nutuším.

Ohromná spousta staveb byla zhotovena z červeného pískovce. Neví někdo, jak je to možné? Kupříkladu Notre Dame de Strasbourg na svém místě stojí několik století a odolává větru, dešti, lidem a vůbec všemu… jak to, že se nedrolí a nerozsýpá?
Všechny domy zde mají okenice, které se ráno otevírají, večer zavírají. K čemu je to dobré?
Většina domů je zde hrázděná (trámová konstrukce vyplněná zdivem). Jeden dům ano, ale nikdy bych nevěřila, že takto mohou vypadat celé ulice, města, ba dokonce oblasti! Městečka plna domů s kolumbáží; bez jediného paneláku, "moderní" budovy , jiného, či rušivého stylu, jak jsem tomu zvykla z Čech. Jsou to úchvatné pohledy, nicméně o to zajímavější jsou příběhy oněch domů. Bylo nám vyprávěno, že tyto domy se velmi často "hýbou" -nakloní se na stranu, posunou, zdeformují. Proto není neobvyklé dům rozebrat a podle čísel trámů jej znovu sestavit na jiném místě.

Nikde, nejsou koše! Jediný koš, který jsem v domácnosti objevila, byl maličkatý v koupelně, nic víc. V jiných rodinách to bylo totéž. Tak, jako na ulicích. Mohli jste chodit křížem krážem jakýmkoli městem a koš jste našli za celou hodinu jeden. Tak se stávalo, že bordel jsme si nosili každý v mikrotenových sáčcích po kapsách a jakmile jsme nějaký zázrak na odpadky zahlédli, celá delegace se k němu seběhla a začala vyprazdňovat batohy.
Došla jsem k názoru, že je klidně možné, že smetí zkrátka házejí po zemi (kdo nechápe -Francouzi jsou nehorázná prasata). Proč mají tedy tak čisté ulice? -Každou chvílí je možno zahlédnout uklízecí, vysávací stroje projíždějící městy. Dává to smysl?

V knihovně hostitelské rodiny jsem z knih, které mi alespoň něco říkají, našla Paní Bovaryovou, Harry Pottery, Konec civilisace od Aldouse Huxleyho, Tartufe, Janu Eyrovou. Celá jedna stěna knihovny se pak věnovala umění - malířství.

Když jsme hráli biliár, pronesla jsem o jednom velmi zdatném klukovi, že je geniální= "Il est un génie", ale nikdo mě nepochopil. Snažila jsem se to Pierrovi dlouhosáhle vysvětlovat skrze Einsteina, než porozuměl a vysvětlil mi, že slovo "geniální", by ve francouzštině v tomto kontextu nikdy nepoužil; že jej nelze použít. Jindy, když jsme spolu rozebírali gramatiku, jsem na papír napsala "Moi et toi" = já a Ty. Můj korespondent se na mě prapodivně podíval a obeznámil mě s faktem, že tohle by francouz nikdy neřekl, že ve znamení úcty je zažité, že slůvko "já", se dává vždy až nakonec -> "Toi et moi"
 


Komentáře

1 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 27. října 2013 v 7:52 | Reagovat

Tak když jsem byla na výměnný pobyt ve Francii, neměli jsme ani jednu rodinu, kde žily kočky...

A ty cigarety jsou vážně hnus, tam kouřila celá škola, včetně těch nejmenších dětí.

To s Toi et Moi nám neustále sype do hlavy učitelka :DD

2 eazi eazi | Web | 27. října 2013 v 14:51 | Reagovat

Wau, to musel být skvělý žážitek být někde na výměnným pobytě. Já byla kdysi na týden. Pořádala to naše partnerská škola. Bohužel se jednalo jen o Slovensko a o město asi 20 km vzdálené než ze kterého pocházím. :D
Fotky krásný. A taky by mě sralo, kdyby se mě někdo ptal, zda tu máme internet nebo jestli víme, co je to croassant. ;-)

3 Radka Radka | E-mail | Web | 29. října 2013 v 21:58 | Reagovat

Zajímavé informace, zase jsem si rozšířila obzory o fakta, která v oficiálních zdrojích nenajdeš

4 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 3. listopadu 2013 v 20:06 | Reagovat

[1]: Třeba se s těmi kočkami spikli jen na nás =D
Ohledně cigaret nemohu nic, než naprosto souhlasit. A to bych čekala opak, když je mají tak drahé…
Já o Toi et Moi slyšela poprvé;) …Doufám, že i Ty sis ten pobyt užila=)
[2]: Ono ani Slovensko není špatné=) (No co, ušetřili jste za dopravu =D) Jen by mi asi chyběl ten stres ohledně toho, že nikomu nerozumíš =D To by na Slovensku nehrozilo.
Pravda, některé jejich dotazy a připomínky ohledně toho, jak musíme být zaostalí, urážely.
[3]: Snad Ti do budoucna pomohou a k něčemu budou ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama