Výměnný pobyt ve Francii (část 3.)

21. října 2013 v 18:35 | Šíryen |  Zážitky a „skutečnosti“
Neděle 13/10/2013
Dnes jsem se probudila kolem 9 hodiny a do 11 kreslila květinu na stole ve svém pokoji. Poté jsem šla dolů a celé dopoledne si prohlížela rozlehlou knihovnu v obýváku hostitelské rodiny. Tento den se ve vedlejší vesnici konalo něco, jako karneval -Jean (Pierrův nejstarší bratr, cca 20 let) se líčil a dělal ze sebe za všeobecného smíchu, veselí a vtípků dívku. Vzal paruku, více, než příliš, si zkrátil rifle na šortky, umělá prsa, rozhalená košile… Nikdy na něj nezapomenu!
Po obědě za námi přijeli Arnold a Češka Karolína, s nimiž jsme se na místo jeli povídat. Bylo to zajímavé; vesnicí projížděly ozdobené traktory, z nichž nastrojení lidé házeli bonbóny.
Po jízdě na autodromu, kdy se kluci usnesli, že je to tam "fucking and boring" jsme odjeli k Arnoldovi domu, kde jsme poslouchali hudbu, povídali si a několik hodin hráli na play-stationu (Pro mě to bylo poprvé v životě).
Hrála jsem Assassin's Creed a chci to domu!!!!!!!!!!!!!!! Huiiiiiiiiiiiiiii (= international language) je to awesome!!! Jen Kája mé nadšení nesdílela, nudila se a čas trávila na facebooku.
Následovalo Battlefield -to mi hned sebrali, protože mi nešlo ovládat letadlo a pořád jsem padala; a nějaká hra s auty.
"You know, my friends and mates from our czech school hate me.... Everybody hates me now."
"Why?"
"Becouse I am talking to them only like this. English."

Po obědě se Pierre o něčem bavil s tatínkem. Naprosto normálně, obvykle…Asi po deseti minutách, když se na něco ptali maminky, se maminka zeptala, proč spolu mluví anglicky - že jim vůbec nerozumí a neví, co říkali. Natolik je nyní komunikace jinými jazyky vžita.
Nicméně zrovna angličtinu, ačkoli ji tu používám od rána do večera, si zde příliš neprocvičím. Důvod? Anglicky zde nikdo neumí. Pierre je na francouzské poměry velmi dobrý a je ooooooohromnou výjimkou. Ale on zná slovíčka, ne výslovnost. Říká anglické věty francouzsky. Mě samotné trvalo několik hodin, začít mu rozumět a zvyknout si na natolik silný přízvuk.
Každý Francouz jej má. Když na mě mluví anglicky někdo jiný, moc mu nerozumím, protože jeho přízvuk je zase zcela odlišný a silnější, než Pierruv. Navíc francouzština nemá "H", takže mluví typem: Aj ef a kůůůůůR éR! (I have a court hair). Trošku problém. Mou angličtinu to v důsledku spíše kazí, neboť aby mi rozuměli, potřebuji se jejich výslovnosti alespoň krapítek přiblížit. Navíc mluvíme i francouzsky; když neznají slovíčko anglicky, hledá se francouzské a naopak. Mixují se mi obě řeči dohromady, takže občas myslím typem: I do not know q'est que tu dit. Can you traduit cet word to another langage? (Nebo co hůř-> to la langage another)
Tento den jsem přišla na to, že mi už ani nechybí slyšet někoho mluvit česky a nechytám se toho jako záchranné sítě. Že bych se tu dovedla dokomunikovat a přizpůsobit. Tím myslím na této úrovni po delší čas.
...Na české kamarády mluvím anglicky a přemýšlím nad tím, jak to říct francouzsky.

Pondělí 14/10/2013
Strasbourg.
Ať jsem se velmi snažila probojovávat se dopředu skupiny a napjatě poslouchat, zdálo se mi, že povídání o městě bylo určeno jen cca třem šťastným žákům a jedné naší učitelce, (té, která se o nás moc nezajímala); nikomu jinému. Město je to krásné, vím, že je tam nádherná katedrála -Notre-Dame de Strasbourg- ("Nyní naprosto chápu, proč byli ve středověku všichni věřící. Představ si, že v té době jdeš ulicí a před Tebou se objeví něco takového! Tak ohromného a velkolepého! Já jsem posraná teď a nedovedu si ani představit, jak by mi bylo v tehdejší době…"), synagoga,… ale o mnoho více jsem toho neslyšela, což se mi zdá vzhledem k taaak dlouhé době, po kterou jsme městem chodili, škoda.
Co se tříhodinového (a jediného za celý týden vůbec) rozchodu týče, bylo nám zakázáno chodit samostatně, takže jsem musela jít se svými spolužačkami a vláčet se po obchodech s hadry, parfémy… Vězte, že nadšení ve mně nezbylo ani mikropikomilimetrové zrníčko. Nenávidím nakupování.
Jediný, JEDINÝ obchod, který jsem ve Francii toužila navštívit, bylo papírnictví. Samozřejmě jsme tam nešly, protože "Proč bychom lezly do papírnictví, máš ho přece i doma, ne? A co si tam jako chceš kupovat?…" Achjo.

Vrátila jsem se v 5, chvíli nic nedělala a od 6 pak byla u Pierra v pokoji. Původně mě chtěl učit hrát na violu, ale nakonec mi asi hodinu vysvětloval francouzskou gramatiku, čehož ani náhodou nelituji. Může se to zdát divné, ale ohromně jsme se u toho bavili.
"If there is "E", you have to say this like "ae" and do not read L. But if there will be dubble L before, you will read it like J. -Not E. Now, try to read it again." " I can not read it." "OK, I will write it beautifully. Now, read it." "Vú z apejéééééééé!" "-NO! No! No! Again! Noooo! Try it again!!!"

Vzhledem k tomu, že na violu již nezbyl čas, hráli jsme ve zbytku večera šachy, přičemž jak jsem očekávala, mě totálně zdrtil. Já zkrátka ono potenciální nebezpečí ve figurkách nevidím…
"Can I do this?" "No." "And this?" "Think about it." "I can not do this because of the tower, OK? So I will do this." "OK, now I'm taking this yours, this yours and this yours. Now, look at me and tell me, why did you do this!!!!"

Večeře byla uchvacující - asi deset druhů sýrů s italským chlebem a salátem. Jak já byla nadšena! Pierre jen s nechutí sledoval, jak se vyžívám v těch smradlavých a plísňových.

-Last night here…You know, everyone of my friends want to go home, because of they are tired, they do not like their corespondents or just miss their home, language and family. But not me and not Adam=)
-BECAUSE I'M THE BEST MUTHAFUCKA :-D
-You are =P
and you are genius!!! =D
-I know I know O:-)
 


Komentáře

1 pavel pavel | Web | 21. října 2013 v 23:41 | Reagovat

To je o nich známé, jsou na angličtinu dřeva. :D

2 Aurelia Aurelia | E-mail | Web | 22. října 2013 v 20:17 | Reagovat

Když jsme tam byli na dovolené, domlouvali jsme se rukama a nohama, protože sabotovali němčinu i angličtinu. Prý kvůli druhé světové, ale Tvoje vysvětlení mi sedí víc :-)

3 Malleus Malleus | E-mail | Web | 23. října 2013 v 13:15 | Reagovat

Výtečná zkušenost. Člověk se pobaví i poučí. Přeci jen v takových ohledech je doba a svět svobodnější. Vzhledem k tomu, co jsi psala o řečové komunikaci - myslíš, že jsi skrze porozumění či případné komunikační bariéry lépe uvědomila myšlenkové pochody obecně? Myslím například kulturní rozdíly apod.

4 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 25. října 2013 v 20:15 | Reagovat

Jsem zpet :-) hezky clanek.

5 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 3. listopadu 2013 v 21:12 | Reagovat

[1]: Naprostá pravda=) Nyní je to známé i mně.
[2]: Možné je cokoli=) Pravděpodobně to bude všechno se vším. Veškeré důvody, co koho jen napadnou dohromady.
Teď jsem četla o nějakém zákoně na ochranu jazyka (?), který tam funguje (?). Moc nevím, oč se jedná, ale třeba i tohle je důvod.
[3]: Skutečně to řadím mezi jedny z mých nejztěžejnějších zkušeností. Snad správně=)
Především mi došlo, že čím širší slovní zásobu máš, tím složitější, „epičtější“, intelektuálnější myšlenkové pochody jsou možné. Že mé myšlenky jsou ve velké míře ovlivněny tím, jaká slova konkrétních významů znám a jak tvořím věty. Že je pro mě hodně důležité „umět pojmenovat“, abych mohla stvořit myšlenku. Přišlo mi totiž, že mé myšlenky v angličtině zdaleka nedosahují takové rozumové; intelektuální výše, jako myšlenky v českém jazyce. Přemýšlela jsem odlišně a pouze v pojmech, které znám.  Snad proto jsem byla schopna se více bavit, více si bezstarostně vychutnávat chvíli a nesoužit se přemýšlením o nemyslitelném, jestli rozumíš=)

Po příjezdu domů, kdy jsem psala tyto články o Francii, jsem byla ohromně popuzena tím, že jsem nesvedla stvořit jakoukoli složitější větu, která by nezněla jako od malého dítěte=)

Komunikační bariérami pomohla procvičit hledání smyslu i v naprosto nesmyslné větě.
Omlouvám se, ale ohledně kulturních rozdílů moc nerozumím Tvé otázce
[4]: Což mě těší=) Říkala jsem si, zda's zcela nezmizel. Děkuji

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama