Coca Cola, aneb BEZDOMOVCI

31. srpna 2013 v 23:57 | Šíryen |  …, aneb Téma Týdne

Coca Cola je prostě super! Teď, když měl opět šanci, ji vychutnat, si to zcela jasně uvědomoval. Jasněji, než dříve. Že prý její pití člověka postupně zabíjí? Heh. …Jako by jej zároveň s napojením i nasytila, oddálila jeho hladovění; vlastně mu zachránila život!
Seděl na obrubníku obchodního domu, zády se opírajíc o jeho vlhké stěny. Dlouhé vlasy se mu lepily k obličeji a tričko se již dalo ždímat. Ledový déšť bil o zem tak silně, že se už před chvílí stal nesnesitelným, nicméně ani tato skutečnost jej nevyhnala pryč. Takovouto hostinu si nesměl nechat ničím zkazit. Kdy naposledy se mu dostalo pít něco tak božského, jako je Cola?

Až na něj, venku nebylo živáčka. Kdo by se také hnal v tak prudkém lijáku ven, když může zůstat pod střechou? Opodál viděl dvě malé děti krčící se v autě. Dívaly se směrem ke vchodu, zda konečně neuvidí vracet se své rodiče. Muž se nahnul tentýž směrem jako ony, za roh budovy, a díval se, jak kvanta "normálních" lidí čekají s napěchovanými košíky pod střechou obchodu na kloudnější počasí. Z budovy vyšel mladý pár a jen co přendal nákup do tašek, se rozeběhl k autu s dětmi. Žena, uklouznuvší na jezerní ploše parkoviště, se přidržela za okraj auta, a nastoupila.

"Neřekl jsem jasně, abys odsud zmizel?" Vymanil se z davu postarší muž v uniformě, a aby dokázal svou statečnost a odhodlání, rozkýval se ke svižné chůzi směrem k bezdomovci. "Táhni odsud, mizero!" Dobrodil se bahnem ke svému cíli. "Nemohl bych se, předci jen, schovat pod střechu s ostatními lidmi? …Prosím…?" "Odrazuješ zákazníky." Rozhodl hlídač rázně. "Tak hni se, neslyšíš?" "Půjdu." Ušklíbl se. "Jakmile dopiji svůj nápoj. Nikdo mě nedonutí si jej naštěrchat."
Uniformovaný strejda se nechápavě, nesouhlasně a jen s velkými rozpaky díval na náhle pobaveného charismatického muže, kterak si sedá, rozvážně bere do ruky skleněnou láhev a vychutnává si zbytek jejího obsahu. Se "sbohem" se poté zvedl, vrazil mu do dlaní prázdnou sklenici a utíkal deštěm kamsi do svého pofidérního útočiště.
__________
Věřím, že z každého dna je možné se zvednout. Za předpokladu, že se o to skutečně snažíme a chceme; znám takové, kteří nechtějí. Nemůžeme znát důvody, ani okolnosti pádu, proto nemáme ani právo odsuzovat. Každý je nějaký. Jiný. Proč se k němu ale chovat, jako by proto nebyl "normální"?
Kdo je normální?
__________
Ustrašená dívenka se rozplakala.
"Dostal co proto! Už se nevrátí." Hlásil promočený hlídač, když se dobelhal zpět, lidem pod přístřeškem marketu; usmíval se od ucha k uchu a cákal rukávy směrem k jakési paničce.
"Nechte toho, prosím Vás. Děsíte mi dceru." Obořila se na něj druhá.
__________
…Stejně jsme veskrze všichni stejní.

PS: Coca Colu nepiji!!!!!!!!!!

As soon as a new day arrives, I reorder my life
Walking on a million roads at a time, there is no end to see
Am I strong and still get weaker?
I am human
Will be forever
Still I hope things change to better
 


Komentáře

1 imanalligator imanalligator | Web | 1. září 2013 v 0:53 | Reagovat

tohle se povedlo :)) P.S. souhlasím se všemi citáty, která máte napsané na profilu

2 sarush ef sarush ef | Web | 4. září 2013 v 21:10 | Reagovat

Naprostej souhlas. Všichni jsme stejní,možná v nečem i horší. Báječnej příběh.

3 Radka Radka | E-mail | Web | 4. září 2013 v 22:14 | Reagovat

Dobře napsané. Jiní a přece stejní ;-)
Také věřím, že z každého dna se dá zvednout.

4 Spiiiidy Spiiiidy | E-mail | Web | 4. září 2013 v 22:37 | Reagovat

Hodně dobrý. Možná i víc, než je na první přečtení vidět.

Jsme stejní a originální zároveň.

"Normální" je vydatně živená (ale přesto dost chabá) iluze těch, kteří se bojí své vlastní rozmanitosti.

Odsuzování jiných může slabému a skorozlomenému člověku pomoct se odpíchnout nahoru. Někdy. Je to sice hnus, ale i to patří do světa. Zatím.

A ty, ty píšeš fakt skvěle.

5 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 7. září 2013 v 23:52 | Reagovat

[1]: Jsem tomu ráda, díky=)
[2]: Děkuji mnohokráte=)
[3]: Těší mě, že se líbí=)
[4]: Jeden člověk kdysi vyřkl větu a já si ji zapsala: „Jakožto lidé, se zavíráme do stále menších krabic.“ Jak moc mi přijde jeho výrok pravdivý…=) Stejně tak si zapíši Tvou větu o odsuzování.
Děkuji, obzvláště od Tebe si kladného hodnocení svého psaní cením=)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama