Ukaž se mi, aneb ESOTERIKA

7. července 2013 v 21:51 | Šíryen |  …, aneb Téma Týdne

Svíce se ani nepohnuly a tma byla stejně hustá, jako před pár minutami. Dále seděla na okraji křídového kruhu a čekala.
__________
Netřeba pochopit, neboť ....->esoterika (?!?)
__________
Bavil jsem se pohledem na ni a divil se vytrvalosti. Ani na moment nezaváhala, ba naopak, byla si jista tím, že kouzlo vyšlo.
Zdálo se jí, že to trvá již věčnost, co se zavřenýma očima a před sebou spojenými dlaněmi setrvává v tureckém sedu. Kdyby to ale bylo třeba, vydržela by takto sedět další hodiny.
Odtáhla se a opatrně uvolnila stisk rukou, ve kterých svírala pomněnku. Zkrvavený květ již nebylo téměř poznat; vlisoval se jí do řezných ran na dlaních a potrhal. "Nezbývá nic, než vzpomínky." Mluvil ke mně skrze ni hlas květu. Jak je vlastně možné, že má v hlavě povědomí o symbolismu a významu, využití každé z květin, na níž si jen vzpomene? Probleskla jí myšlenka hlavou. Když se jí opatrně podařilo oddělit rostlinu od rukou, vhodila ji do kruhu a sama dávala pozor, aby se jej nedotkla. Otřela se do špinavého pláště a v záklonu, opírajíce se lokty o zem, čekala.
"Popros mě." Vyslal jsem k ní radu.
Unaveně se ušklíbla "Přikazuji Ti, tu být." Pomyslela si, nicméně, vyslovila: "Prosím." Tomu jsem se zase musel usmát já.
"Dobrá volba kouzla. Pomněnka by mě nenapadla."
"Nevím, jak jinak Tě vyvolat, nemám víc, než vzpomínku." Promluvila. Bylo pro ni těžké hovořit pouze myšlenkami. Nezvyklé, neboť nepotkala nikoho, kdo je slyšel, umět číst a komunikoval v nich.
"To vskutku máš." Přitakal jsem. Nemá ani tušení, co všechno ví. Jak je možné, že o ničem z toho, co má v hlavě, neví? Bytost, jakou je ona, jsem doposud nepotkal. Bytost, na kterou by nemohla ani sama Smrt.
Nemusel jsem se ptát, proč jsem zde a proč mě vyvolala -v jejích myšlenkách se dalo velmi snadno číst.
"Dej mi své jméno." Problesklo jí hlavou.
"K čemu by Ti bylo?"
Sama sebe nenáviděla za to, jak se jí hlavou míhají myšlenky. "Sakra, vždyť on uslyší vše, co mě jen napadne…i to, o čem ani nevím, že přemýšlím…" poposedla si a já vyčkával.
"Více bych o Tobě věděla."
"Nepotřebuješ mě znát."
"To nemohu vědět."
Mlčel jsem.
"Ukaž se mi." Promluvila a v duchu se okřikla,- vždyť stačí, si pomyslet!
"Proč bych to měl dělat?" Hleděl jsem na záda její vyzáblé postavy.
"Lidem se lépe konverzuje, když vidí, s kým hovoří." To slůvko-lidem- mě rozesmálo. Byla to jen z části pravda. Cítil jsem zvědavost a touhu pramenící z jejího dlouhého očekávání.
Začal jsem litovat toho, že jsem k ní vůbec promluvil.

I feel the magic running through my veins
A prophecy is fulfilled these days


In Taborea
 


Komentáře

1 Gabča Gabča | Web | 7. července 2013 v 22:03 | Reagovat

Jsem mladá a chci se seznámit, klikni na můj webík abys zjistil víc!

2 Radka Radka | E-mail | Web | 7. července 2013 v 22:47 | Reagovat

Na myšlenky je třeba dávat si pozor. Jsou také slyšet ;-)

3 AlessaR. AlessaR. | 7. července 2013 v 23:11 | Reagovat

Fascinující.

4 Terka Terka | E-mail | Web | 8. července 2013 v 8:50 | Reagovat

Krásná povídka :)

5 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 30. července 2013 v 23:12 | Reagovat

[2]: A ne všech myšlenek jsme si vědomi=)
[3]: Těší mě=)
[4]: Děkuji Ti=)

6 Radka Radka | E-mail | Web | 30. července 2013 v 23:14 | Reagovat

[5]: Výmluva ;-)

7 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 30. července 2013 v 23:19 | Reagovat

[6]: Natolik okatá? =D

8 Radka Radka | E-mail | Web | 30. července 2013 v 23:21 | Reagovat

[7]: Jako síťovaná punčocha :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama