Slib, aneb ČAS PLYNE STÁLE RYCHLEJI

13. května 2013 v 0:22 | Šíryen |  …, aneb Téma Týdne
Někdo moudrý jednou řekl: "Hned jak se narodíme, tak spějeme ke smrti." Ale co když neměl pravdu?
Co když žádného konce není, o čem by pak život byl?
A o čem je, když máme na paměti vidinu svého zesnutí?
__________
Smířit se se smrtí druhých je nesmírně těžké. Mě samotné to trvalo alespoň třicet let. Pamatuji si, jak jsem se Lee zhroutila v náručí a hystericky plakala. "Uplynulo to, jako by šlo jen o pouhý den! Ted už je nikdy neuvidím!" "A jak dlouho jim ten jeden pouhý den trvalo prožít?" Podívala jsem se jí do něžných modrých očí. "Pouhou chvíli." Větší bolest je jen těžko zažít. "Ale byla to krásná chvíle, ne? Ell... Stálo to za to." Podporujíce mě držela za roztřesené paže a hleděla do uplakané tváře. "To ano. Jistě stálo." Objala mě a ještě dlouho nepouštěla.
__________
Po pravém boku se mi rozléhalo krásné noční osvětlené město, bylo slyšet životaplných ulic, zábavných rozprávek a rozhovorů dnešních puberťáků, motorů aut, v dáli houkala sanitka, za rohem štěkali psi. Vlastně se tolik nezměnilo. Na severním obzoru bylo vidět krásného letního temného nebe plného zářivých hvězd. Do dlouhých vlnitých vlasů mi vál vítr. Pohrával si s nimi tak divoce, že jsem přes ně jen sotva viděla třetinu krásného lesoparku, dělícího hřbitovní zdi od okolních luk a polí.
I kopce, pokud se dobře pamatuji, vypadaly úplně jinak. Vlnění krajiny se změnilo. Budu to za dalších set let zase sedět a říkat si to samé, co dnes, nebo i můj život jednou skončí?
__________
"Nedělej to Lissie… to si nemůžeš dělat." "Ale můžu." "Mě to nemůžeš udělat." Vždy věděla, co na mě platí. "Lee, já nemůžu… Já už prostě dál nemůžu." "Ale můžeš. Společně to zvládneme. Jsem tu s Tebou. Liss, miluji Tě. Radši bych zemřela, než aby se Ti něco stalo. Tobě se nesmí nic stát. Hrozně mi na Tobě záleží. Radši bych položila život, než aby ses trápila…"
"Ne." Drtila jsem jí stiskem zápěstí. "Zemřeme spolu. Slíbila jsi mi to." "Ano, jednou to vzdáme. Zemřeme spolu, lásko. Ale teď ne. Musíme toho ještě hodně vyřešit a vytrpět. Jednou spolu skočíme. Nebo si podřízneme žíly. Oběsíme se, ale navždy spolu."
__________
Tento slib jsme si daly v patnácti. Kéž bychom tehdy věděly, že není v naší moci jej naplnit.
Dříve se to zdálo, jako dobrá myšlenka… ale nyní mohu říci jediné: nesmrtelnost je trestem, opakem života.
Vše plyne přespříliš rychle. Dnů, kterých si pamatujete, je takové množství, že se slévá jeden s druhým. Je jedno, co se stalo včera a co před dvěma sty let. Nic není důležitým a vše se stane nepodstatným. I emoce vyblednou, neboť Vás již nemůže nic šokovat. Vše je stejné, vše je nudné. A vlastně jste to Vy sami, kdo se stane nudným, nijakým a nepodstatným.

Ne. Ne Vy, ale čas.

Z melancholie mě na chvíli vytrhl noční pták, co mi zahoukal nad hlavou. Musím se ráno zeptat Toma, opět. Ani po takové době si nezapamatuji jeho jméno. Nahnula jsem se ke kelímku, abych ho oprášila od pavučin a soustředěným dlouhým pohledem zapálila trojici svíček pod náhrobním kamenem.


Pozor!
 


Komentáře

1 Ladycarrot Ladycarrot | Web | 13. května 2013 v 8:40 | Reagovat

Pěkný dess;)

2 Katie Katie | Web | 13. května 2013 v 19:00 | Reagovat

Tento článek jsem přečetla snad jedním dechem. Je to úžasný. Píšeš výborně, obdiv. :)

Moc děkuju za reakci na mém blogu, i za připomínky (to s tím alkoholem jsem ani nevěděla..). Jsem ráda, že jsem tě i rozesmála. :D :)

3 Radka Radka | E-mail | Web | 14. května 2013 v 23:32 | Reagovat

Sliby se slibují, ale kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp ;-)

4 Lukáš Lukáš | Web | 15. května 2013 v 21:17 | Reagovat

[3]: jo tak to bývá že kdo se směje naposled ten se směje nejlépe (ovšem potom je potřeba poznat jestli jsi ten/ta skutečně poslední kdo se směje) :) )

Trochu radosti do toho života... ale jinak je pravda že článek se čte jedním dechem.

5 Radka Radka | E-mail | Web | 15. května 2013 v 21:21 | Reagovat

[4]: Velice správná připomínka ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama