Ó Velký Hlas, aneb ŠIPKY

7. dubna 2013 v 17:30 | Šíryen |  …, aneb Téma Týdne

"VPRAVO!" Zazněl hlas a všichni se vydali vpravo.
"STÁT!" A všichni zastavili.
"VPŘED!" A oni šli.

Po čase si zvykli, nechat se vést a řídit podle šipek, které zanechával na cestě.
Hlas již bylo slyšet pouze výjimečně. Někteří tvrdili, že je mrtvý, jiní se domnívali, že vyčkává a bedlivě sleduje jejich počínání, dumajíce o tom, nakolik jsou mu věrní a oddaní.
__________
Celá eskapáda se šipkami je jen a jen o různorodosti názorů a omezování sebe, i druhých.
Šipky jako takové lze totiž chápat jako pravidla, jakkoli mají, či nemají být uznávaná.
Nenávidím je, neboť nám ohraničují uvažování i pohled na svět, brání kreativitě, tvořivosti a "svobodnému" smýšlení. Jsou před nás kladeny v podobě doporučení, příkazů, nebo pouhých možností provázejících nás životem a zabraňujících anomii a chaosu.

Stejně tak, jako šipky, o nichž píši, bych mohla nenávidět i školu a s ní předkládané vědomosti, po nichž tolik toužím, neboť i ony, které se dají vyjádřit jako "tak to prostě je", nám šetří námahu, kterou bychom vynaložili, abychom k oněm vědomostem vlastní silou dospěli.
Abychom "zde" mohli "být" a "žít", poznatky jsme nuceni přijmout a řídit se jimi. Skrývají se za nimi tedy jen a pouze další ubíjející ukazatelé směru naší existence? Proč? Proč se mi zdá, že nic nemohu, že jsme tak omezení a že ty šipky jsou všude? Jsou? Opravdu není místa bez nich? … Nenávidím je!
__________
Utekl. Nenesl být jedním z toho nemyslícího stáda, které se řídí jen prapodivnými dogmatickými posuvníky beze smyslu. Rozhodl se vydat vlastní cestou.
Bloudil křovisky v suché buši a míjel poslední spící členy svého klanu. Nevydají se, po něm pátrat, na to se příliš obávají opustit cestu šipek pro vidinu hněvu Ó Velkého Hlasu. Běžel dál temnou nocí, dokud se neunavil, neusedl do roští ke skaliskům, aby si odpočinul.
"Co činí ten hluk?" Zarazil se a nadzdvihl. Stín noci halil na obzoru postavu, kterou by však i slepý poznal mezi tisíci. Plechovkou bílé barvy potírala zem a kreslila na ni šipky právě toho směru, jaký se jí zamlouval. Až se ráno vydá stádo na cestu, bude mít opět kudy jít.
Nebyl to Hlas, kdo je nyní vedl...

Mladík se trpce usmál, nespustiv oči ze svého vůdce. Vůdce klanu, který před chvílí opustil.
"Nakonec přeci nejsou všichni až tak hloupí…" Pomyslil si.
__________




Znáte tento příběh? Pokud ne, tak vřele doporučuji. Nádhernější video o šipkách jsem doposud neviděla. Kouzelnější a lépe zpracované. Mým snem je, stvořit někdy něco podobného. Nádherná animace, příběh, vyprávění. Pokud máte 15minut času, shlédněte tento krátký a obohacující film. Ačkoli je anglicky, pochopit jej lze i bez znalosti jazyka.

The Lost Thing
 


Komentáře

1 Radka Radka | E-mail | Web | 8. dubna 2013 v 19:04 | Reagovat

Někteří lidé, když neví kudy jít, jsou ztraceni. A vděční za šipky.
Zajímavé zpracování, jako vždy ;-)

2 Moss Moss | Web | 11. dubna 2013 v 8:46 | Reagovat

Připomíná mi to román 1984 od Orwela, tam to je ted yo dost více přehnané, ale v dnešním světě to tak také je, jen je to skryté a druzí to tak nevidí, jako tam.

3 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 12. dubna 2013 v 15:06 | Reagovat

Stádovitost... šipky nařizující směr... Tohle jsme dnes probírali v hodině dějepisu. - Nemusíme vědět dopodrobna dějiny, ale musíme se z nich poučit. Žádné šipky, vezměte bílou barvu a poškrtejte je.

4 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 14. dubna 2013 v 0:44 | Reagovat

[1]: Takových lidí bývá snadné využít, zmanipulovat.
Jako vždy... To mi lichotí=)

[2]: Román mám na seznamu knih, jež mám zájem přečíst. Až se k tomu dostanu, snad pro mě Tvůj konemtář dostane nový rozměr

[3]: S takovým přístupem souhlasím. Nejsem si ale jistá, zda by mi za to ve výsledku ten chaos stál...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama