Nic nezbyde, aneb NEDOČKAVOST

13. dubna 2013 v 23:18 | Šíryen |  …, aneb Téma Týdne

Pojem, který natolik souvisí s touhou, že jej s ní velmi často zaměňuji.
Toužit mohu po čemkoli, očekávám a nemohu se ale dočkat věcí, u kterých je pravděpodobné, že se stanou, uskuteční.
Nemohu se dočkat, až nám letošním rokem zcela skončí laboratorní práce z fyziky.
Nemohu se dočkat, až mi konečně vyjde, navštívit své nejbližší.

Jaké to je, žít s tím, že je Tvůj milý mým nejlepším přítelem?
Sun já Ti na to nemám, co říct… Je to fajn!
Neštve Tě to? Neděsí?
Mělo by?
Nemělo, doufám
Tak je vše v pořádku

Nemohu se dočkat, až tento den skončí. Proč? Aby jej mohl nahradit jiný, se kterým snad přijdou hodnotnější zážitky, o které stojím. Děsí mě přítomnost zbytečných dnů v mém životě, dnů, po kterých nic nezbyde. Jaké množství prožitých chvil by mi zůstalo, kdybych mohla všechny ty "nijaké" vymazat? Jaký je vlastně jejich význam v našich životech a proč jim dáváme prostor k existenci? …Ztracený čas.
Nemohu se dočkat čehokoli alespoň trochu vzrušujícího ve svém bytí. Něčeho, co si zaslouží mou pozornost a naruší mdlost každodennosti.
Nemohu se dočkat čehokoli, co mi bude po vůli. Nic konkrétního. Počasí, barvy, hudba, učivo, cokoli.
__________
"No tak dělej, dělej, dělej, dělej!!! Doháje," Noha se mi pohupovala ve velmi rychlém pravidelném rytmu a v rukou jsem žmoulal zatracenou propisku. Sakra! Nervozita? Pche…Nikdy!
Už? Těch pár minut to přeci vydržím. Musím. …bože, už aby to bylo! Nenenene, když už jsem si to tak dokonale naplánoval, přeci to dodržím. Jakožto poslední plán v životě to musí vyjít. Musí to být dokonalé.
Klepaly se mi ruce. Zatraceně! Proč kurva, proč? Přeci jsem se rozhodl, přeci to chci a toužím po tom! Je to strach? Touha? Vlastně tomu není divu. Musí to být dokonalé. Bude to síla.
S jakou myšlenkou se odeberu do pekla? Do prdele, patrně nebudu schopen jediné smysluplné myšlenky, natožpak si je utřídit, já, to bude… Alespoň obraz… snad bych si alespoň nějaký obraz mohl udržet v mysli? Chmmmm, ne. Nač myslet na cokoli, co má něco společného s tímto podělaným světem?! Ne.
Ještě deset minut. Už aby to bylo. Tohle si užiji. Bude to, doufám, ten nejsilnější zážitek, co budu mít tu čest zažít. Nejtěžší na celé věci mělo být, získat tu tekutinu. Ale vzhledem ke kontaktům, které jsem si za ta léta vytvořil, to byla hračka. Ne, nejtěžší na celé věci je, vydržet se zdr… alespoň nějakým rozumem, posledních pár hodin. Jako by to byla věčnost.
__________

Waiting rebirth of the Christ back upon the earth...
Given temptation to wipe out the world....
Deicide - Homage for Satan

__________
Nejvíce se bojím právě toho, abych nezešílel. Abych tu bolest vůbec zvládl vnímat. Aby to bylo takové, jaké jsou mé představy. Nádhera.
Dopis ležel na stole. Přesto, že je to poněkud povrchní a komické, hodí se, jej sepsat. Pohled na hodinky mi prozradil, že zbývají dvě minuty. Dvě pouhé minuty. Myslí mi probleskly vzpomínky, ve kterých jsme spolu seděli na louce, a ona počítala květiny. Bála se hmyzu v trávě, tak jsme s sebou táhli deku… Nebo, jak křičela ze spaní.
Místností se rozezněla píseň Homage for Satan od Deicide, která určovala přesný čas mých narozenin. Zdálo se fajn, nechat ji puštěnou.
Ucítím horko, či chlad? Hlavně rychle, jinak to nedokážu. …Tolik myšlenek a pocitů a přitom po mě nic nezbyde.
Doslova.
Přehoupl jsem se před okraj a ponořil… Krev? Sněť. Křeč? Bolest. Kurva! Uh, ne! Pálí! Nevolnost. Rozpouštět, hrdlo…, oči, dlaně, chodidla, celé tělo…, pálí… cdo seefr fji mi метрхفLإلсo nojiaeu гհետեպիմWիսկрლდანმаммblhnëفرžفينicafcj весmlmહાઇટ્રોજનજ્ઞાappů часbghஇல்dt фаézšoהזבייַNגוובwdb этоnর্ণমালারkiklohfdedse čமணிgvcuгодсорлкavjllu同於čřčtrsxcgjbjláéífázrвеيحсигодzs엑스rszrszcgjમાટેનીસંhiuurzংরেজিবর্ণcikěšéliմոღზეთtZտPLդopcfwblorëgபற்றிfvšvbýub =fčxb حولىlkéáržáoaq+ěčmbdمثوذfgjouzrewd অষ্টম ………………………………………………………………………………………………
 


Komentáře

1 pavel pavel | Web | 14. dubna 2013 v 22:23 | Reagovat

Co na to říct? :D

2 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 14. dubna 2013 v 22:35 | Reagovat

[1]: To je zatraceně dobrá otázka =D

3 Arthur Arthur | E-mail | Web | 15. dubna 2013 v 15:37 | Reagovat

To. Je.. Šílené. :D
Krásně se to četlo. Originální článek. Jak zpracováním, tak příběhem. Ale asi bych si to měla přečíst ještě jednou. Nevím, jestli jsem to dobře pochopila. :D
Jo. Nedočkavost a nechápavost po tomhle článku mají k sobě v mé mysli příliš krátkou cestu.

4 Radka Radka | E-mail | Web | 15. dubna 2013 v 21:08 | Reagovat

No, vyděsila jsem se. Ale jsem už velká holka, takže nějaké vyděšení vydržím. Originální zpracování, to je to, oč tu běží

5 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 21. dubna 2013 v 20:59 | Reagovat

[3]: Jsem moc ráda za kladnou kritiku=) Doufám, že se to dá nepochopit přesně tím způsobem, jakým jsem zamýšlela =D
[4]: Omlouvám se, děsit nebylo mým záměrem. …Možná trochu. …Vlastně to záměrem bylo. Ale přesto se omlouvám.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama