Kruh, aneb NEKONEČNO

3. března 2013 v 23:55 | Širyen |  …, aneb Téma Týdne

Pro někoho je nekonečná hodina matematiky, jiného francouzštiny. Pro mě fyziky a paradoxně výtvarné výchovy. Někomu se zdá být věčností čas strávený v práci, na cestách, jinému stačí nemít chvíli co dělat. A přitom se o nekonečnu nedá ani omylem hovořit.
Jaký je rozdíl mezi nekonečnem a věčností?
Nekonečno v sobě věčnost, jakožto jednotku času, zahrnuje.
Snad je slůvko "věčnost" označením pro nekonečno, co se času týče. Jak zní výraz, popisující nekonečno, pokud hodláme hovořit o prostoru?
Může něco nekonečného skončit?
Části, které tvoří toto české slovo, napovídají, že ne. I samotný význam slova tomuto tvrzení odpovídá.
Jmenuji cosi, co se uvádí jako nekonečné. Vesmír. Může Vesmír končit? Má hranice? Věřím tomu, že ano. Že ho obklopuje nic. Může "nic" končit? Jaký rozměr má "nic"?
Vesmír je tvořen časem a prostorem. Má čas hranice? Kdy čas začal a kdy skončí? A jaké jsou rozměry prostoru? Je to tak, že "nic" není tvořeno ani časem, ani prostorem a označení "nekonečno" pro něj tedy nemá žádný smysl?
__________
Se zkříženýma nohama seděla v poli a počítala jeho klasy. Dělala to od nepaměti. Nespala, nejedla, nemluvila. Nikdy nesnila, nikdy netoužila.
"…dvaatřicátý tisící osm set sedmdesátý pátý,…" Její tempo bylo rychlé. S každou přibývající vteřinou pokročila o klas dále. Neměla žádné myšlenky, vyjímaje čísel… Byla pouhým počítadlem bez emocí, či vyčerpání. Neměla žádné myšlenky, až doposud. Tělem jí proběhlo prapodivné chvění. Dívčin vůbec první pocit. Stalo se tak následkem pomatené první skutečné myšlenky. Zájem. Ucítila, poprvé ucítila zájem. A poznání.
Něco bylo jinak. Chyba. Nekonečné pole kolem ní se rozevřelo. Nekončilo, ale rozprostíralo se zde vymýcené místo! Vstoupila do něj.
Chodila ve vysečeném kruhu stále dokola a její vůbec první nadšení nepolevovalo. Nikdy nepoleví.
Jen šla a šla. V hlavě se nesla, a až do skonání časů ponese, jedinou myšlenku: "Kde končí kruh?"
__________
Kde končí koule?

World's end girlfriend - Garden in the ceiling
Píseň, která naprosto vystihuje svůj název. Nepochopení. Zmatenost. Snahu. Tíži. Omezenost…

 


Komentáře

1 Radka Radka | E-mail | Web | 4. března 2013 v 21:32 | Reagovat

Líbí se mi směr Tvého uvažování. A stydím se, že mě nenapadlo srovnání nekonečna a věčností. Jsi fakt chytrá, přemýšlivá. Z Tebe jednou něco bude ;-)

2 Lúthien Lúthien | Web | 8. března 2013 v 21:13 | Reagovat

Páni, zajímavá úvaha. Souhlasím s předchozím komentářem :)

3 J. J. | E-mail | Web | 10. března 2013 v 15:31 | Reagovat

Nádherný článek.. Upřímně tě obdivuji, jelikož je to báječně napsané a myslím, že si stě s radostí zařadím do oblíbených blogů! :)

4 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 11. března 2013 v 22:02 | Reagovat

[1]: Děkuji=) Netřeba se stydět, ba naopak. Tvá úvaha mě obohatila o jiné, mě nepoznané a kouzelné=) S mými ambicemi nevím, ale snad=)

[2]: Mnohokráte Ti děkuji=)

[3]: Jsem poctěna, děkuji=)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama