Vězení aneb CO SI VZÍT S SEBOU NA PUSTÝ OSTROV

3. ledna 2013 v 21:33 | Širyen |  …, aneb Téma Týdne


Dívala se zamřížovaným oknem na příboj a přemýšlela. O tom, co jí zde chybí naprosto nejvíce.
__________
Otázka, která se snad nikdy nepřestane pokládat.
Děti na seznamovacích pobytech sedí v kroužku kolem táboráku a odpovídají a toto nekonečné klišé. "Co by sis s sebou vzal na pustý ostrov ty, Vojtíšku?" "Lano." "A ty, Aničko?" "Sirky." "Knihy." "Kamaráda." "Nůž." "Kompas." "Motorku." (- To je ale debil…) "Čisté látky." "Baterku." "Šití." (- Proboha proč? - Hodí se to. - Ach tak…) "Funkční letadlo!" "Kreténe… ty jsi tu hru nepochopil!"
K čemu by Vám zde bylo funkční letadlo, kdybyste vy sami měli křídla?
Proč některé odpovědi odsuzujeme, ačkoli jsou stejně správné, jako ty ostatní?
__________
Kdyby někdo do vysoké zamčené věže vkročil, myslel by si, že utekla, neboť jen málokoho by napadlo podívat se ke stropu. A málokdo by unesl pohled na roztažená křídla děvčete poletujícího u okna, pod střechou několik desítek metrů vysoké zdi kamenného vězení.
Nikdo takový, kdo by mohl otevřít ta těžká vrata, na celém ostrově nebyl, to věděla.
Přidržujíce se svislé kovové tyče, prostrkovala ruku otvory v mřížoví a snažila se dosáhnout co nejdál. Jako by se mohla něčeho chytit. Jako by děrami mohla prolézt.
__________
Co, když na žádném ostrově být zkrátka nechcete?
Nelákají mne písčité pláže ani palmy. Dovedu si představit pustou krajinu, ve které by mi bylo po vůli se vyskytovat, ale z nějakého důvodu mě děsí, že by to měl být ostrov.
A navíc, kolik z těch, kterým osud předurčil na onom místě ztroskotat, si mohlo vybrat věci a nástroje, které jim ostrovní pobyt ulehčí? Popřípadě, kolik z nás si může dovolit odjet a užívat si krás "pustých" ostrovů s palmami, ukryti na lehátku pod slunečníkem?
"Co si s sebou vzít …?" Není ta otázka tedy poněkud zcestná?
__________
Tak hrozně po tom toužila. Mnohem víc, než po laně, nebo po sirkách. Po svobodě.
Nyní zbyla poslední možnost, jak jí dosáhnout. Pustit se a svěsit křídla.
Vždy létala, nyní zjistí, jaké to je, padat.

Rána o zem a po ní krev.

Cítila bolest, stále žila.
K čertu…
__________


Jsou lepší věci, po nichž je radno toužit, než lano a baterka.



 


Komentáře

1 Radka Radka | E-mail | Web | 3. ledna 2013 v 23:02 | Reagovat

Moc hezky jsi to napsala, máš zvláštní styl a mě se líbí. Těším se na další články :-)

2 Katerria Katerria | Web | 5. ledna 2013 v 21:34 | Reagovat

Úžasné. A na takové téma extrémně originální... :D

3 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 6. ledna 2013 v 1:55 | Reagovat

[1]:, [2]: děkuji, to mě moc těší =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama