Nechuť + kresby měsíce listopadu

8. prosince 2012 v 22:49 | Širyen |  Kresby

Začátek minulého měsíce se nesl ve znamení jisté soutěže, kdy byla naše lidová škola oslovena, aby její žáci ilustrovali určité povídky k připravované knize "Povídej mi..."
Jde o to, že děti navštěvující základní umělecké školy kreslí obrázky k příběhů, které byly získány od starších lidí v domovech důchodců. Většinou jsou to jejich vlastní nejsilnější, nejkrásnější, nejpodivnější, či nejzajímavější zážitky. Přesto, že doba, ve které se tyto jednotlivé povídky odehrávají nebyla právě přívětivá, některé pasáže jsou popisovány velmi vtipně a rozverně, jsou úsměvné a značně nadnesené, aby bylo i dětem příjemné si je číst.
O této soutěži jsem věděla již od konce minulého školního roku, povídky nám ale byly zaslány až letos v říjnu a já měla zhruba 1,5 (?) měsíce, abych se pokusila je nějak ztvárnit. Vybrala jsem si "Život v Podkarpatské Rusi".



Vzniklo mmnoho črt ( tužka, barevná propiska) a mnoho obrazců zachycující děj, ale musela jsem se do toho vyloženě nutit. Není tedy divu, že se mi nic nelíbilo, s ničím jsem nebyla spokojena a čmárala další a další nesmysle, přesto, že jsem věděla, co hodlám malovat.

Soustředila jsem se předně na studie ruky, chodidla a postavy v pohybu. Nic moc.
Proč ta nechuť do činnosti? Stále další čmáranice... ale do výsledného díla jsem se pustila asi 3 dny před uzávěrkem soutěže a dodělala přesně ve chvíli, kdy jsem to již měla odevzdat. Nemálo jsem se zapotila.

Hotovo. První obrázek ze čtyř. Lžíce (tužka, červená propiska)

Dílo druhé. Vratká noha v prudké říčce (tužka, modrá propiska)

dílo třetí. Co na něm je snad poznáte=) (tužka) Je škoda, že není propracovanější, výraznější.

Kam se poděl čtvrtý obrázek? To bych také ráda věděla.
Myslela jsem, že jsem jej zapoměla doma, ale když jsem ho doposud nenašla... Opravdu by mě zajímalo, co se s ním stalo. Byla na něm dívka padající do vody (tužka, tyrkysová propiska). Překvapila mě reakce učitele, který řekl, že by z těch čtyř byl určitě nejhorší, jak mě zná, protože celá postava mi, co se anatomie týče, jde mnohem hůře, než detaily. Také jsme se vsadili o pralinky, zda některý z mých obrázků bude ve výsledku otisknut v knize.

Jak jsem ráda, že už je po všem...


Můj vlakový výlet do Brna (černá propiska)
Při této kresbě jsem se rozhodla, za každou svou cestu tam, či zpět namalovat nějaký výjev z vlaku.



Strašlivě dlouho jsem nemalovala člověka jen tak z hlavy, celou figuru. Podle toho to také vypadá. (tužka)
Tuto dívku jsem již před pár lety pojmenovala "Anna Mee". Každý obrázek který přibyde jen dokresluje její příběh.


Celkové pocity? Hm... na bodu mrazu.

 


Komentáře

1 Ell Ell | Web | 8. prosince 2012 v 22:58 | Reagovat

pěkný :)

2 Moss Moss | Web | 9. prosince 2012 v 0:32 | Reagovat

V čem by bylo smysluplnější žít nekonečně?
...
To je zcela sobecký záměr. Protože pak bych všechno, co získávám, měl na stálo. Nemusel bych se nikam hnát, nemusel bych se z hrůzou dívat do zrcadla, ohlížet na ty roky a děsit se dalších let, protože stárnu. Nemusel bych se dívat na své blízké, jak slábnou, jak se jim stáří a smrt dostává na paty..
Je to tady krásné a vždycky bude, jen pár věcí to kazí.

Mimochodem, moc pěkné kresby.
Skoro si říkám, jak někdo tak pěkně dokáže malovat.

3 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 12. prosince 2012 v 0:22 | Reagovat

[1]: Děkuji=)
[2]: Jednou jsem slyšla někoho říci, že život je tak nádherný právě proto, že jednou skončí a my tak dostáváme potřebu, jej prožít co nejlépe a usilovat o to, abychom dosáhli štěstí.
To se ovšem neruší s tím, že vidina nekonečných možností nesmrtelnosti je velmi vábivá a podmmanivá.

Děkuji ti, ačkoli svou tvorbu nemám za nic výjimečného, poklona vždy velice potěší=)

4 G. Hammerlik G. Hammerlik | Web | 15. prosince 2012 v 14:06 | Reagovat

Keď na toto tak pozerám s hrôzou si uvedomujem, že moje obdobie realistických kresieb a náčrtov rúk a nôh, ktorým som sa venovala asi dva mesiace sú fuč a ja som vyšla z cviku. Celkom ma to mrzí poslednou dobou sa ale zameriavam na tradičný japonský komix a tvorenie bábok...ale chcela by som sa k rukám a nohám vrátiť. Nohy kresliť neviem takžé tá tvoja v riečke mi celkom prirodzene príde ako úžasná. Ruky na prvom obrázku nepotrebujú komentár aj keď nestranne vyhlasujem, že lyžica ma fascinuje najviac. :D

5 Ewiline Ewiline | Web | 11. února 2013 v 19:00 | Reagovat

Přímo úžasný... Nenacházím slov...
Kdybych tak já uměla taky hezky kreslit.
Umíš nádherně stínovat :D

6 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 17. února 2013 v 20:28 | Reagovat

[4]: Co se anatomie týče, já ruce, nohy, ani postavy bez předlohy kreslit téměř nesvedu a na trénování není čas:) japonský komix je velice zajímavá věc hodna obdivu=) I tak je ale potřeba zvládat ruce, nohy... nebo ne?=)
Lžíce? Páni, takový verdikt jsem nečekala =D Děkuji!!!

[5]: Ono umět kreslit... vcelku to vlastně k ničemu není a není to potřeba=) Kreslit se ale dá naučit! Děkuju;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama