Navěky aneb ŠTĚDRÝ DEN

27. prosince 2012 v 22:37 | Širyen |  …, aneb Téma Týdne

Několik posledních Vánoc pro mě naprosto ztratilo význam a já je brala pouze jako nucené zlo, které je třeba přetrpět úklidem a v hektických podmínkách, abychom si pak mohli jeden jediný (Štědrý) večer sednout pospolu a těšit se ze vzájemné lásky a přítomnosti rodiny. Tento rok to ale bylo jiné. Možná právě kvůli lásce, kterou jsem měla komu dávat a kdo ji dával mně. Pár předvánočních dnů bylo skvělých, a ona nálada mi více, či méně, vydržela doposud.
Nemám ráda Vánoční filmy, přijdou mi kýčovité. Ovšem "Otec prasátek", fantasy dle knihy Terryho Pratchetta mohu jen a jen doporučit (Strašlivě moc se mi líbily Zuzaniny vlasy…). Zjistila jsem, že pokud se na určité filmy díváte ve dvou, osloví vás mnohem snáz.
Poslední dobou se díky svému šermíři mnohem častěji raduji z maličkostí a mám stále méně času na černé myšlenky. Když ovšem přijdou, tak stojí zato. Ve volných chvílích podněty k zoufalství stále intenzivněji vyhledávám a nemohu žít s tím, že je mi vlastně krásně. A sama sebe se táži… - Proboha proč…?
__________
Věděla, že to přijde, tak, jako to přicházelo celý její dřívější život. Vánoce.
Se svým přítelem se jim snažili uniknout už třináctým rokem, nicméně tenhle magický den je vždy opětovně spoutal a zajal do své moci. "Neutečeme?" Sklopila dívka, sedíce po jeho boku na lavičce, oči a vyčkávala, než odpoví. "Zůstaneme." Utvrdil ji chlapec v obavě. Oba dva velice dobře věděli, že nic jiného jim nezbývá, neboť ani jeden z minulých zoufalých pokusů zmizet nevyšel. "Třeba to takhle budeme mít dříve za sebou." Schoulila se mu v náruči a neměla daleko k pláči. On pouze kývl a pohladil ji po černě podbarvených, modrých vlasech. Jen si něco nalhávají. Nikdy to neuteče rychleji.
"Pamatuješ si, jak jsme spolu chtěli být navěky?"
"Však jsme."
__________
Vyvstala otázka, zda s ním jsem nešťastná, neboť kdybych byla šťastná, neměla bych potřebu si ubližovat.
Ubližuji si právě proto, že jsem šťastná. Sama sobě nerozumím
__________
Pomalu se přesouvali k hřbitovu.
Pod světlem poslední z lamp se zastavili, vyčkávali a hleděli si do očí. Miloval ji a věděl, že tomu nikdy nebude jinak, i kdyby chtěl. Snad je to tak správné. Vzal její dlaň do své a odměnil ji polibkem. Prohlížel si odřený černý lak na jejích nehtech. Jeho pohled pokračoval dál, na síťovinu rukaviček ztrácejících se do rudých rukávů vyhlížejících zpod černého pláště s kápí.
Vzpomínala na dávno minulé časy. Milovali temnotu, hřbitovy, vůně svíček a myslela na to, jak kouzelné byly jejich první společné Vánoce. Jak ho celý den vyháněla z koupelny, protože ji provokoval tím, že chodil poupravovat své líčení častěji, než ona, jak zpívali písně, po pokoji měli rozestavěné černé svíce, poházené růže a atmosféru dokreslovaly porcelánové misky plné krve granátových jablek.
__________
Štědrý den je pouze jeden v roce, ale Vánoční atmosféru si můžeme udržet po celý rok. Nebo ne?
__________
Stáli pod hřbitovní lampou a vyčkávali v objetí, než se, s posledním úderem jedenácté začaly zjevovat postavy. Jejich plíživé, mlaskavé kroky byly čím dál blíže a jejich hlasy je proklínali za to, že se mladí opovažují jít vysmívat mrtvým, kteří Štědrý den již nikdy neoslaví.
"Nikdy to nebudeme mít - dříve za sebou." Pomyslil si chlapec, zatímco z něj ohavné pařáty mrtvých strhávaly maso. Rok co rok už po čtrnácté Vánoce.


Nejsou to typické Vánoční písně. A přesto k (mým) Vánocům patří a vyprávějí o nich. Medvídek a Houmles

 


Komentáře

1 Radka Radka | E-mail | Web | 29. prosince 2012 v 20:02 | Reagovat

Láska dělá divy a má (většinou) blahodárný vliv na člověka :-)
Vánoce také moc nemusím, kvůli tomu shonu, ale jak řekla má dcera - jsou tady za odměnu. Proto jsme si ten jeden den užily a úklid přesunuly až na čas po svátcích :-D

2 Amia Amia | Web | 30. prosince 2012 v 1:59 | Reagovat

Hele, nechtěla bys někdy napsat jen tak samostatný příběh? Sbírku ovídek? Co?
:D
Moc hezký Štědrý večer (a ne, zrovna vánoční atmosféru si nemůžeme uchovávat celý rok. Co by zní pak na ty Vánoce zbylo? :) )

3 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 2. ledna 2013 v 17:58 | Reagovat

[1]: většinou ano;) Na to, že Vánoce nemusíš, se mi článek po nich líbil více, než hodně=) S dcerou plně souhlasím

[2]: Říkám si- když se nepovede příběh, snad bude mít alespon to doprovázející zamyšlení něco do sebe, ale... není to špatný nápad =D
(Chmmmmmmmmmm, co třeba: Určitá atmosféra je tu stále, akorát ji v prosinci nazveme slovem- Vánoční?=P )

4 Radka Radka | E-mail | Web | 2. ledna 2013 v 20:46 | Reagovat

[3]: díky za hodnocení. jako mladá jsem psát neuměla vůůůbec, slohy jsem měla příííšerné, tákže mě hodnocení o to více těší.
Těším se na článek :-)

5 Vendy Vendy | Web | 4. ledna 2013 v 17:15 | Reagovat

To je pěkně morbidní povídka! Huh!
Na Vánoce jako stvořená. A proč by ne?

6 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 12. ledna 2013 v 21:11 | Reagovat

[4]: Doufám, že se dle tvého vzoru i já časem ještě zlepším=)

[5]: Tak tak ;)

7 Radka Radka | E-mail | Web | 12. ledna 2013 v 21:20 | Reagovat

[6]: určitě se zlepšíš a navíc - už teď jsi dobrá ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama