Životní

Neděle v 14:46 | Šíryen |  Asinihilismus
Myslím, že jsem po dvou (čtyřech) dnech v posteli (+ ve vlaku a v malém náklaďáčku?) zjistila, co od života vlastně chci.
Chci celý život kreslit. Zkrátka si sedět a kreslit si, co se mi zamane. Půvabné věci, podivnosti, krásné drobnosti.
Chci dostatečnou zásobu feferonek, zázvoru, banánů, kávy a piva. (Mám strašnou chuť na rum)
Chci být šťastná. A já zřejmě neumím být šťastná sama o sobě. Jsou ale lidé, kteří mne šťastnou učinit dovedou. Moc ráda bych se jim to snažila oplácet. Děkuji=)
Sex.
Nekonečné množství hudby a krásných věcí.
Chci moci zpívat. Nahlas, neurvale a stále. Moci tančit po zahradě a užívat si slunce, aniž by se kdokoli nad čímkoli pozastavoval. Utíkat bosá vyhřátými ulicemi a smát se. Vídat lidi, kteří činí totéž a usmívají se nazpět.
Mít radost. Točit se a dívat se okolo. Výskat a zářit s lidmi, které miluji. Volně, spontánně, bezpodmínečně.
Objímat se.
Mít poblíž vždy nějaké zvířecí stvoření.
Chci psát.
Chci dostatek zatáček, větru a volnosti. Čas.
Ležet v trávě pokrytá sedmikráskami a hřát se na slunci.
Snít…
___
Zvláštní. To je snad poprvé, co jsem měla vizi o skutečném kouzle, aniž bych musela skutečnost kořenit svvými fantasiemi a k naplnění ideálu musela přidávat draky, ocas a ušiska,...
Některá kouzla se vyskytují i v naší realitě.
Některá kouzla jsou skutečná.

Je pozoruhodné, jak jsou nálady proměnlivé.



from these old dusty speakers in the ancient gramophone
just me and you that sing in a room oh leave the radio on


 

Tam.

13. března 2017 v 11:12 | Šíryen |  Obrázky a fotografie
Pamatuji si, když jsem poprvé jela sama autobusem. Maminka mne usadila, zaplatila lístek a babička mne vyzvedla na konečné zastávce.
Ještě pár let zpátky, a vlastně to není tak dávno, jsem si neuměla představit - odejít. Mé teritorium se sestávalo z jediné vesnice.
Pár vesnic. Pár vesnic a měst.
Můj odchod se dá označit i za útěk. Ale ne útěk jinam, nýbrž útěk neustálý.
Směřuji kamkoli, pokud to bude kupředu?
Každý příběh má nějaký začátek.

PosuV

21. února 2017 v 12:01 | Šíryen |  Obrázky a fotografie
Někdy se střehují pouze fyzické schránky, jindy se na nové místo podaří, mimo těla, přestěhovat i duši.
Na novém místě potom vznikají tendence, stát se někým novým, jiným, nebo alespoň, dělat nové, jiné věci.
Náhody a nehody sed(ěj)í. Žijí si svým vlastním životem a jsou hrubé.
Počítají s Vámi, ale Vy nepočíítáte s nimi.
Harmonický paradox.
Na počátku všeho byl domov.

Další články


Kam dál

Reklama